Článek
Přitom první miliarda zabrala lidstvu celou historii do roku 1800. Jenže pak pokrok v mnoha oborech snížil úmrtnost dětí a prodloužil průměrnou délku života. A miliardy začaly přibývat mnohem rychleji. Zpráva (PRB) především upozorňuje na zesilování nerovnováhy v populačních trendech mezi rozvinutými státy a chudými zeměmi rozvojového světa.
„Chronicky nízká porodnost v rozvinutých zemích začíná ohrožovat zdravotní a finanční zabezpečení starých lidí. V rozvojových zemích přibývá každý rok 80 miliónů obyvatel, což prohlubuje bídu a ohrožuje životní prostředí,“ řekl listu The New York Times prezident PRB William P. Butz.
Demograf Carl Haub přitom odhaduje, že v roce 2050 bude na Zemi žít přes devět miliard lidí. Populace se rozrůstá i přesto, že ve většině rozvojových zemích natalita klesá a místo šesti dětí v 50. letech tam dnes ženy v průměru přivedou na svět 2,5 dítěte.
Ve skupině rozvinutých států populace stále poroste v USA, Austrálii, Kanadě a na Novém Zélandě, kde vyšší porodnost v rámci bohatých zemí doplňuje navíc i poměrně silný příliv přistěhovalců. V Evropě, Japonsku a Jižní Koreji populace bude mít spíše negativní vývoj. Díky tomu tak mimo jiné vypadnou z žebříčku 10 nejlidnatějších zemí Rusko a Japonsko, protože je přeskočí Etiopie a Demokratická republika Kongo. A nejlidnatějším státem bude Indie s více než 1,7 miliardy obyvatel v roce 2050.
V Evropě počty rostou jen díky imigrantům
Evropské země, které ještě vykazují silnější růst populace jako Španělsko, Norsko a nově i Rusko, negativně ovlivnila hospodářská krize. A tak, ačkoli Eurostat uvedl, že počet obyvatel Evropské unie překročil půl miliardy, z přírůstku 1,4 miliónu lidí tvořili imigranti 900 tisíc.
Stárnutí populace se asi nejvýrazněji projevuje v Japonsku, kde poměr počtu obyvatel ve věku od 15 do 64 let k lidem starším 65 let má poměrně rychle klesnout z 3:1 na 1:1. Celosvětově má poměr počtu práceschopných k lidem v důchodovém věku klesnout do poloviny století z dnešních 9:1 na 4:1.