Libye se propadá do propasti, opět má dva premiéry

„Parlament dal jednomyslně důvěru Fathímu Bášághovi jako předsedovi vlády,” sdělil zástupce parlamentu, který sídlí a jedná v Tobrúku. Bášágha dostal deset dní na to, aby sestavil kabinet a představil jej parlamentu k hlasování o důvěře.

Dbaíbá ještě před hlasováním, které bylo jednohlasné, řekl, že na výsledek parlamentního rozhodnutí nehodlá brát zřetel. „Neopustíme tuto vládu, dokud nesplníme svůj úkol dovést zemi k volbám, jak jsem slíbil.“

Volby se měly konat 24. prosince, ale byly odložené. Podle parlamentu ale s odkladem voleb vypršel Dbaíbův mandát. OSN však dál uznává stávající vládu.

Situace v zemi se pak vyhrotila kvůli tomu, že se Dbaíbá rozhodl kandidovat v prezidentských volbách, i když to původně neavizoval.

Udělal to až po populistických krocích především u mladých, což zvýšilo naději na úspěch v hlasování.

Stavební magnát Dbaíbá navíc ve čtvrtek před hlasováním vyvázl z atentátu.

„Dnešní zpráva. Libye má dva premiérem. Zase,“ napsal na Twitter ředitel libyjského politologického Sadíkova institutu Anás Gumati, který si neopustil krátký komentář.

Připodobnil situaci ke sci-fi komedii Na Hromnice o den více, kde hlavní hrdina uvázne v časové smyčce a pokaždé se probudí ve stejném dni.

Libye je po svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího rozdělená, v půlce minulé dekády měla dlouhodobě dvě vlády a v jednom období dokonce tři.

Pak se Libyi pokusila dobýt Libyjská národní armáda (LNA) mocného polního maršála Chalífy Haftara, který má podporu na východě země.

To se jí nepodařilo, vládu v Tripolisu vojensky podpořilo Turecko, nakonec bylo podepsáno příměří a v březnu ustavena prozatímní vláda národní jednoty vedená Dbaíbou.

„Jedinou cestou, jak vyřešit krizi okolo legitimity (premiéra), jsou hlasovací urny,“ uvedla už v lednu zvláštní zástupkyně OSN v Libyi Stephanie Williamsová.

Podle listu The New York Times ale čtvrteční hlasování v parlamentu ukazuje, že šance na volby klesá. Parlament současně ve čtvrtek schválil další postup, který ještě před volbami vyžaduje přijetí nové ústavy.

Nejspíš proto, že se někteří obávají případné porážky v celostátních volbách a Libyjská národní armáda zvolení Bášághy parlamentem uvítala. Podle analytiků to naznačuje, že se Bášáhga s Haftarem na převzetí moci už dohodl.

Bývalý britský velvyslanec v zemi Peter Millet řekl agentuře AFP, že země je rozdělená mezi libyjský lid, který chce volby, a politickou elitu, která je nechce.

„Motivací mnohých poslanců je udržet si posty a privilegia místo toho, aby umožnili hladký průběh procesu vedoucího k hlasování,“ řekl Millett.

Podle Amandy Kadlecové, která byla členkou výboru OSN pro Libyi, však mohlo jít i o přesuny v mocenské struktuře. Dbaíbá i Bášágha mají silné vazby na západě Libye, kam moc LNA nesahá.

Milice půjdou za kýmkoli, koho budou brát jako mocného. Kadlecová nevyloučila, že milice podporující Dbaíbu se mohla postavit za Bášághu, jestliže jim je ochotný dát pozice ve vládě, bude jim dál vyplácet mzdu a dá jim zbraně.

Mnozí Libyjci jsou však situací roztrpčeni. Několik desítek jich demonstrovalo už ve středu v centru Tripolisu a požadovalo demisi vlády v Tripolisu i rozpuštění parlamentu v Tobrúku.

„Už toho máme dost, okradli nás o svobodu rozhodovat o svém osudu,“ řekl jeden z protestujících, Džamál bin Júsúf.