Článek
"Pokud jde o to, co bychom mohli udělat pro normalizaci vztahů mezi dalajlámou a Pekingem, pak je třeba se s touto otázkou obrátit na dalajlámu," řekl Lavrov v ruském parlamentu. Peking má podle něj pravdu, když říká, že nebudou žádné kontakty s dalajlamou, pokud bude i nadále vydávat provokativní výzvy a pokud bude pokračovat v politické aktivitě.
Podle šéfa ruské diplomacie se dalajláma stal proti své vůli pro většinu zahraničních vůdců symbolem pro tibetský separatismus. "Pokud se mu podaří modifikovat tento obraz a pokud se zaměří na výhradně náboženské aktivity, myslím, že překážky k normalizaci vztahů mezi ním a Pekingem zmizí," prohlásil Lavrov.
Dalajláma, který našel útočiště v Indii, navštívil někdejší Sovětské svaz a poté i Rusko několikrát na začátku 90. let a zastavil se tam i v roce 1996 při cestě do Mongolska. V roce 2004 vykonal pastýřskou cestu do ruské Kalmycké republiky na břehu Kaspického moře, která je centrem ruských buddhistů.
Dalajláma
Dalajláma je titul nejvyššího představeného tibetské buddhistické školy Gelugpa, již založil učenec Congkhapa. Dalajláma je nejen náboženským, ale i politickým vůdcem Tibeťanů a tibetští buddhisté ho považují za vtělený projev bódhisattvy Avalókitéšvary.
Současný dalajláma je v pořadí čtrnáctým, jeho občanské jméno je Tändzin Gjamccho. Dalajlámou byl prohlášen v roce 1935 ve svých čtyřech letech. Od roku 1959 žije v Indii, kam uprchl před Číňany, kteří o osm let dříve Tibet vojensky obsadili.
Vzhledem k pokračující snaze Pekingu omezit vliv tradic a Tibet počínštit je ohrožen případný následovník dalajlámy. Když dalajláma v roce 1995 jmenoval jedenáctým pančenlámou (druhý nejvyšší duchovní) šestiletého Genduna Nyjmu, chlapec i s rodinou krátce nato zmizel a nikdo o něm už neslyšel. Čínské úřady záhy místo něj jmenovaly Gyaltsena Norbu.
Od té doby ruské úřady podle agentury AFP v obavě před hněvem Pekingu dalajlámovi už několikrát vízum k návštěvě Ruska odmítly.