Článek
„Banka odmítá metody lůzy praktikované některými mimozákonnými entitami,“ stojí ve vyjádření instituce. Podle ní bylo též vyhrožováno i dalším jejím zaměstnancům, a proto provoz zůstane přerušen, dokud „tyto praktiky nepřestanou a náležité úřady nezasáhnou“.
Centrální banka sídlící v Tripolisu je jediným mezinárodně uznávaným depozitářem libyjských příjmů z ropy, jež jsou pro zemi ovládanou dvěma opozičními vládami, jednou v Tripolisu a druhou v Benghází, klíčové, popisuje situaci v severoafrickém státě agentura Reuters.
Kdo za únosem Muslama stojí, se momentálně neví. O tom, kdo by měl rozhodovat o distribuci libyjského bohatství, se ovšem dlouhodobě vedou spory a americký velvyslanec v zemi Richard Norland naposledy minulý týden varoval, že by pokus o nahrazení vedení banky silou mohl vést k tomu, že severoafrická země zcela ztratí přístup na mezinárodní finanční trhy.
Ruskými žoldnéři podporované africké junty se spojily
Norland se také sešel s guvernérem banky Sadiqem Kabirem, aby spolu probrali obavy z ozbrojených skupin, které se kolem jejího sídla srocují. „Spory o distribuci libyjského bohatství musí být vyřešeny transparentním, inkluzivním jednáním směrem ke sjednocenému rozpočtu založenému na konsenzu,“ uvedl k otázce Norland.
Od převratu, který podporovalo NATO a který v roce 2011 vedl ke svržení dlouhodobého diktátora Muammara Kaddáfího, Libyí zmítá násilí. V roce 2014 se pak rozdělila mezi válčící východní a západní frakci. V západním Tripolisu vládne Vláda národní jednoty v čele s premiérem Abdulem Hamidem Dbeibehem, dosazená před třemi lety procesem podporovaným OSN. Východ, kde sídlí národní parlament, kontroluje armádní velitel Chalífa Haftar.
Ruské „expediční jednotky“ vytlačují z Afriky západní těžební společnosti
