Hlavní obsah

Kosmonauty trápí byrokracie, která nezapomíná ani na toalety

Moskva

Handrkování politiků a pozemních pracovníků vesmírných agentur o tom, jak se mají kosmonauti a astronauti dělit o potraviny a vodu a jak mají používat toalety a další zařízení kosmické lodi, poškozuje morálku posádky a komplikuje práci ve vesmíru. Řekl to v rozhovoru pro ruský opoziční list Novaja Gazeta ruský kosmonaut Gennadij Padalka před svým dalším startem do kosmu minulý týden.

Foto: NASA TV , Reuters

Posádka ISS. Velitel Sojuzu Gennadij Padalka je vlevo.

Článek

"Činitelé pracující v oblasti kosmonautiky v Rusku, USA a v dalších zemích žádají na kosmonautech a astronautech, aby jedli jen svoje vlastní jídlo a dodržovali přísná pravidla týkající se dalších zařízení, jako jsou toalety," řekl padesátiletý Padalka a dodal: "To, co se děje, má negativní vliv na naši práci."

Kosmonauti jsou podle Padalky, účastníka dvou misí, nad spory povzneseni. "Jsme dospělí, vzdělaní a slušní lidé a používáme svůj mozek a můžeme v kosmu vytvořit potřebné lidské ovzduší. To politikové a úředníci se nedokážou dohodnout, ale my kosmonauti a astronauti ano," řekl. 

Podotkl, že před nynějším letem Sojuzu si zjišťoval, zda může na ISS používat americký trenažér. "Řekli mi: Ano, můžete. Potom řekli ne. Pak to dlouze konzultovali a znovu to schválili. A nyní těsně před letem zase obrátili a odpověď byla negativní." 

"Zatímco v minulosti společné jídlo pomáhalo posádce cítit se jako tým, nová pravidla nutí ruské a americké kosmonauty a další astronauty, aby jedli každý svoje jídlo," řekl Padalka. "Taky nám doporučili, abychom používali jen svoje národní toalety," dodal.

Ruská část je prý zastaralá

Dnes jsou na ISS podle něho společné jen operace související se zdravím a bezpečností posádky. "Ve všem ostatním jsme rozděleni. Například výstupy do otevřeného kosmu budou jen podle vlastních programů. Například Michael Barratt (americký astronaut, člen nynější posádky na ISS) bude poslední, kdo vystoupí do kosmu v ruském skafandru," řekl Padalka.

"Byli jsme naprostými partnery s Američany v letech 1998-2005. S dnešní situací to vůbec nelze srovnat," dodal.

Kritizoval také ruskou část stanice a řekl, že silně zaostává ve srovnání se segmenty partnerů.

"Je to postaveno na technologiích v lepším případě z poloviny 80. let. Od té doby uplynulo čtvrt století. Nové Rusko za 18 let existence nevytvořilo nic nového. V různých kosmických technologiích zaostáváme sedm až třicet let," řekl.

Dodal ale, že nebýt zastaralých ruských technologií, nebyla by ani ISS. Jen díky ruským lodím Sojuz a Progress bylo možné udržovat spojení s vesmírnou stanicí, když americké raketoplány přestaly po tragédii raketoplánu Columbia v roce 2003 dočasně létat do kosmu. Nadále dopravovaly posádky a dodávky na ISS. K vesmírné stanici je také trvale ukotven Sojuz, který slouží jako záchranný člun.

Pro ruský vesmírný program nastaly po rozpadu Sovětského svazu těžké časy. Aby se udržel nad vodou, začal prodávat místa v kosmických lodích Sojuz movitým vesmírným turistům. Během období růstu ekonomiky se jeho rozpočet zvyšoval, ale nyní se opět vrací složité období, kdy se Rusko snaží překonat nejhorší finanční krizi od roku 1998.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

- do roku 1998 název Mezinárodní orbitální stanice Alfa (Alpha)

- do roku 1998 název Mezinárodní orbitální stanice Alfa (Alpha) - vesmírná stanice, která nahradila Mir; projektu se účastní 16 zemí: USA, Rusko, 11 států Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonsko, Kanada a Brazílie

- do roku 1998 název Mezinárodní orbitální stanice Alfa (Alpha) - vesmírná stanice, která nahradila Mir; projektu se účastní 16 zemí: USA, Rusko, 11 států Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonsko, Kanada a Brazílie - složení: celkem 16 modulů

- do roku 1998 název Mezinárodní orbitální stanice Alfa (Alpha) - vesmírná stanice, která nahradila Mir; projektu se účastní 16 zemí: USA, Rusko, 11 států Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonsko, Kanada a Brazílie - složení: celkem 16 modulů - elektrický výkon: 110 kW

- do roku 1998 název Mezinárodní orbitální stanice Alfa (Alpha) - vesmírná stanice, která nahradila Mir; projektu se účastní 16 zemí: USA, Rusko, 11 států Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonsko, Kanada a Brazílie - složení: celkem 16 modulů - elektrický výkon: 110 kW - hmotnost: 470 tun

- do roku 1998 název Mezinárodní orbitální stanice Alfa (Alpha) - vesmírná stanice, která nahradila Mir; projektu se účastní 16 zemí: USA, Rusko, 11 států Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonsko, Kanada a Brazílie - složení: celkem 16 modulů - elektrický výkon: 110 kW - hmotnost: 470 tun - hodnota: 50 mld. USD

- do roku 1998 název Mezinárodní orbitální stanice Alfa (Alpha) - vesmírná stanice, která nahradila Mir; projektu se účastní 16 zemí: USA, Rusko, 11 států Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonsko, Kanada a Brazílie - složení: celkem 16 modulů - elektrický výkon: 110 kW - hmotnost: 470 tun - hodnota: 50 mld. USD

Výběr článků

Načítám