Článek
Úřad zkoumal okolnosti Junova kroku z 3. prosince, kdy prezident snahou vyhlásit stanné právo rozpoutal politickou krizi v zemi. Jun svůj postup zdůvodnil údajnými sympatiemi opozice vůči Severní Koreji a údajnou protistátní činností opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.
Soud minulý týden vyhověl žádosti CIO o vydání formálního zatykače na zadrženého Juna, na jehož základě byl přemístěn do vazby. Vyšetřovatelé, kterým v práci bránila prezidentská ochranka, mezitím zkoumali možné důkazy o jeho vině a ve čtvrtek předali svá zjištění prokuratuře, které doporučili vznést obžalobu.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol se poprvé dostavil k ústavnímu soudu
Prezident před svým zatčením opakovaně prohlašoval, že bude až do konce bojovat proti snahám o své sesazení. Vyhlášení stanného práva považuje za legitimní krok proti opozici, jejíž činnost popsal jako protistátní.
Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí vyslovit souhlas devítičlenný ústavní soud. Má na to 180 dní. Úřadující hlavou státu je v současnosti ministr financí Čche Sang-mok, který zastává také funkci premiéra.
Příznivci obviněného jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola
Prezident se ve čtvrtek opět dostaví k ústavnímu soudu, kde bude obhajovat své kroky a snažit se zamezit tomu, aby soud schválil jeho odvolání. Slyšení se zúčastní také exministr obrany Kim Jong-hjo v pozici Junova svědka.
Vyšetřovatelé zatkli jihokorejského prezidenta. U výslechu odmítl vypovídat
