Článek
Francie nasadila nejmodernější letadla Rafale i starší Mirage 2000, na americké letadlové lodi USS Enterprise jsou F/A-18E Super Hornety. Hornety využívá i Kanada. Británie by mohla nasadit moderní Eurofightery Typhoon a starší Tornada. Nemá ale už žádnou letadlovou loď s kolmostartujícími Harriery, které by usnadnily zásah proti pozemním silám.
Další alianční země by mohly nasadit i stroje F-16.
Libyjské letectvo má ve výzbroji stroje z osmdesátých let a starší. K nejmodernějším patří MiGy-23, Tupolevy Tu-22 nebo Mirage F-1. Libyjští piloti navíc nejsou tak dobře vycvičeni a proti moderní technice by neměli velkou šanci, shodují se analytici.
DPA uvedla, že Libye má ve službě asi 40 bojových letadel, čtyři až šest Mirage F1, čtyři až šest bombardérů Su-24, mezi osmi až dvanácti bombardéry Su-22 a mezi osmi až dvanácti MiG-23 a cvičné Albatrosy. Mají také neupřesněný počet ruských transportních a bitevních vrtulníků Mi-8 a Mi-24
Kaddáfímu proto zbývá v případě zásahů stroje poslat do některé jiné africké země, aby si je uchoval pro budoucnost, jako to udělal Saddám Husajn, protože riskovat je ve střetech s moderní technikou by nemělo šanci.
Ani jugoslávští piloti se s mnohem modernějšími MiGy-29 neprosadili v roce 1999 proti výzbroji NATO.
Protiletadlové střely Kub
Větším nebezpečím jsou protiletadlové střely, zejména komplex Kub, s jehož pomocí se podařilo sestřelit Skyhawky a Phantomy a při první válce v Zálivu i F-16. Stejný typ sestřelil i F-16 nad Bosnou. Ve výzbroji má i rakety S-125 Něva. Touto raketou byl nad Jugoslávií sestřelen pro radary neviditelný letoun F-117.
Ztráty proto nelze vyloučit, zejména v případě útoků proti pozemním silám. Libye má i početné protiletadlové dělostřelectvo. Nelze zapomínat, že palba z děl a kulometů dokázala způsobit značné ztráty koaličním vrtulníkům v Afghánistánu.
Strach z pozemních operací libyjských sil
Zatímco vzdušný prostor mohou ovládnout a kontrolovat koaliční síly snadno, zabránit pozemním akciím Kaddáfího bude mnohem těžší. Libye má značný počet tanků, transportérů i lehčích vozidel. Má přes 160 tanků typu T-72 a T-55 a přibližně stejný počet transportéru BMP-1. Většina z nich je operačních.
Likvidovat těžkou techniku ze vzduchu lze celkem snadno, což se ukázalo při obou válkách v Iráku i při prvních zásazích. Ovšem v Jugoslávii se nedařilo zabránit akcím za použití těžké techniky, zejména dělostřelectva. Ještě těžší je na víc zasahovat proti menším skupinám vyzbrojeným lehkými zbraněmi, což se ukazuje v Afghánistánu.
Rozdání zbraní věrným proto může situaci značně zkomplikovat.
Navíc americká ministryně Hillary Clintonová už vyloučila pozemní operaci, takže vše je na letectvu, jehož význam se občas přeceňuje. Ukázlo se to i při válce v Libanonu v roce 2006, kdy Izrael nakonec musel přistoupit k pozemní operaci.
Muammar Kaddáfí má nejen mnoho odpůrců ale také řadu příznivců a zejména lidé z jeho kmene za něj budou bojovat. Nelze zapomínat, že prvotní nadšení ze zásahu proti nenáviděnému tyranovi se může záhy změnit v odpor proti západním silám.
S postupujícím časem už nebudou akce brány jako útoky proti nenáviděnému libyjskému vůdci a jeho silám, ale jako útok proti muslimským bratřím, byť nyní nenáviděným. Tento pocit bude růst s tím, jak se objeví první oběti spojeneckých akcí. Ty při akcích proti pozemním silám vyloučit nelze, už kvůli tomu, že mezi Kaddáfího armádou a povstalci není fronta, ale jde o střety volně se pohybujících uskupení, které nyní navíc využívají stejnou techniku.