Článek
V Tripolisu Američané chtěli dopadnout abú Anase Libího, který je na seznamu osob hledaných kvůli spoluúčasti na atentátech proti americkým velvyslanectvím v Keni a Tanzanii v roce 1998. Zemřelo při nich přes 220 lidí. Na Libího byla vypsána odměna pěti miliónů dolarů.
Člen vedení Al-Káidy abú Anas Libí
Devětačtyřicetiletý Libí se narodil v Libyi, ale žil také v Súdánu a Británii. Pro Al-Káidu pracoval jako počítačový odborník a teroristé ho pro jeho fyzickou podobnost používali jako dvojníka bývalého vůdce Al-Káidy Usámy bin Ládina.
V Tripolisu ho zajali, když parkoval před svým domem po návratu z ranních modliteb. Obklopila ho tři auta, muži, kteří z nich vystoupili, rozbili u Libího vozu okénko, vzali mu zbraň, naložili ho do auta a odjeli s ním. Nyní se Libyjec nachází v americké vazbě mimo Libyi. Podle zdrojů listu The Washington Post by měl stanout před soudem v USA. Očekává se, že při výslechu může Libí poskytnout mnoho informací o plánech Al-Káidy. Stanice CNN tvrdí, že libyjská vláda o operaci věděla předem.
Operace v Barawe byla dramatičtější
Operace v somálském pobřežním městečku Barawe byla dramatičtější. Jejím cílem bylo dopadnout jednoho z vůdců tamního radikálního islámského hnutí Šabáb, jemuž se připisuje zářijový krvavý útok na nairobské nákupní středisko.
Podle zdrojů z Pentagonu se ho nepodařilo zadržet ani zabít. Stanice Al-Džazíra s odvoláním na somálskou tajnou službu oznámila, že hledaným mužem byl velitel z Čečenska. Byl prý při operaci zraněn a jeho strážce zabit. Somálská policie oznámila, že o život přišlo celkem sedm lidí.
Somálský server SMN citoval mluvčího skupiny šajcha Abdiazize abu Musaba, podle něhož Američané použili vrtulníky a rychlé čluny. "Chtěli zaútočit na dům bojovníka, ale my jsme na ně stříleli a přinutili je k útěku. Uprchli na člunech a zanechali po sobě něco ze svého vybavení," řekl. Přestřelka prý trvala hodinu a na straně Šabáb je údajně jen jeden mrtvý. Místní lidé, které probudila brzy ráno silná palba, se domnívali, že velitelství Šabáb na pláži bylo obsazeno. Po útoku prý hnutí vyjelo s auty opatřenými protiletadlovými raketami.
Libí se v 90. letech podílel na útocích proti Američanům v Africe
:: Americké úřady hledaly Libího (narozen v březnu nebo květnu 1964 v Tripolisu jako Názih Abdul Hamid Nábih Rukaí) od konce 90. let. Podle ministerstva spravedlnosti USA se podílel na přípravě pumových atentátů proti velvyslanectvím USA v Keni a Tanzanii v roce 1998, při kterých zahynulo 224 lidí, z toho 12 Američanů. USA na něj vypsaly také odměnu, původně 25 milionů dolarů, později sníženou na pětinu této částky.
:: Se sítí Al-Káida údajně Libí spolupracoval jako počítačový specialista od jejího vzniku v první polovině 90. let. V roce 2000 žil v Británii, kde získal azyl, policie jej ale podezírala z napojení na teroristy. Po prohlídce jeho domu v Manchesteru však Libí z Británie zmizel. V říjnu 2001 se ocitl na seznamu 22 osob, které podle americké vlády měly v předchozích letech největší podíl na teroristických útocích.
:: Poté žil abú Anas Libí podle nepotvrzených zpráv v Afghánistánu a po pádu Talibanu se přesunul do Íránu, kde strávil téměř deset let. Kdy se vrátil do rodné Libye, není zcela jasné. Hovoří se o roku 2010 (tedy ještě za režimu Muammara Kaddáfího), ale také o jaru 2011, když už zemí zmítala občanská válka, jež vedla k pádu "proroka z pouště".
:: V uplynulé dekádě se objevilo několik zpráv z různých zemí o tom, že byl Libí zadržen. Poprvé jej údajně chytli Američané v Afghánistánu v lednu 2002, v březnu 2002 se zase spekulovalo o tom, že jej drží ve vězení súdánská vláda. Objevily se dokonce informace o tom, že ho Súdánci vydali do Egypta kvůli údajnému podílu na přípravě atentátu proti tehdejšímu prezidentovi Husnímu Mubarakovi. Nic z toho se ale nepotvrdilo.
Americký tisk podotýká, že USA v případech likvidačních akcí používají i v Africe spíš bezpilotní letadla. Jestliže byla v tomto případě nasazena elitní jednotka SEALs, která například zabila bin Ládina, pak měla být zřejmě dotyčná osoba zajata. Jeden z americký představitelů citovaný listem The Washington Post řekl, že operace byla zastavena z obavy, že prodlužování boje by znamenalo ohrožení civilistů.