Článek
„Útok byl podniknut ve 23:35 místního času (16:35 SELČ) a my se stále snažíme zjistit, jak k němu došlo," uvedl velitel policejní stanice v Tarnolu Šáh Naváz. V Tarnolu vzdáleném deset kilometrů od Islámábádu kolona parkovala v garáži při silnici.
„Útočníci vešli do garáže a začali pálit bez míření,“ uvedl Naváz. Při útoku bylo zabito sedm lidí, většinou řidičů a místních pracovníků. Další čtyři byli zraněni.
Podle generálního inspektora islámábádské policie muži zákona pátrají po podezřelých radikálech, kteří ujeli ve dvou autech a na motorce. Je to zatím nejodvážnější útok radikálů na kolony NATO, dosud nikdy neútočili tak blízko u hlavního města. Útoky na kolony směřující z Pákistánu do Afghánistánu jsou tak časté, že se už začalo vyšetřovat, zda ochranky konvojů plní svou práci.
Bezpečnostní firmy spolupracují s radikály
V Afghánistánu bylo v půlce května dvěma hlavním společnostem poskytujícím ochranu kolonám - Watan Risk Management a Compass Security - na dva týdny odebráno povolení k doprovodu kolon mezi Kábulem a Kandahárem, uvedl list New York Times. Ředitel Watanu Rašíh Popal však popřel, že by se příslušníci ochranky domlouvali na útocích s Tálibánem, nebo že se tyto útoky předstíraly, aby dostali za svou práci více.
Vyšetřování však už ukázalo, že nejméně jedna z afghánských firem používá peníze od Američanů na uplácení Tálibánu.
Totéž se děje i v Pákistánu při průjezdu Chajbarským průsmykem, kudy se dopravují tři čtvrtiny materiálu pro 130 000 vojáků sil ISAF.
V řadě oblastí je Tálibán tak silný, že bez zaplacení mýtného nelze projet.
NATO platí obě strany
Vysoký představitel NATO v Kábulu už k situaci poznamenal: „Platíme obě strany bojující ve ve válce.“ Podle něj je možné, že se síly, mnohdy napojené na vládu, a tálibové dohodnou, aby získali prostředky od bohatých Spojených států. Bezpečnostní agentury inkasují při doprovodu kolon na dlouhé vzdálenosti většinou 800 až 2500 dolarů za kamión, jichž bývají v koloně desítky či stovky. A vezou materiál za další tisíce nebo desetitisíce dolarů.
V Afghánistánu jsou navíc bezpečnostní firmy napojené na vysoké afghánské politiky, Popal je například bratranec afghánského prezidenta Hámida Karzáího, což ztěžuje vyšetřování.
Bezpečnostní firmy se navíc často chovají jako gangy nebo soukromé milice. Mnohdy také útočí na vesnice, poblíž nichž byly kolony napadeny a také válčí s konkurencí. Někdy se s Tálibánem dohodnou, aby neútočil, někdy se domluví, aby útočil na kolonu doprovázenou konkurenční firmou a někdy také aby zaútočil na kolonu, kterou sami doprovázejí - za domluvených daných podmínek.