Článek
Svatyně je především v asijských zemích spojována s moderním japonským militarismem a nacionalismem. Je zde uctíváno na 2,5 milionu padlých od občanské války z roku 1853. Mezi nimi je i 14 odsouzených válečných zločinců, z nichž někteří byli po druhé světové válce popraveni. Čína, kterou Japonsko za druhé světové války okupovalo, okamžitě označila Koizumiho návštěvu svatyně za krok, jenž "podkopává politické základy pro vztahy mezi Čínou a Japonskem".
Ostré protesty
V Pekingu se před japonskou ambasádou houfují v očekávání demonstrací příslušníci pořádkové policie. Jižní Korea vyjádřila v této souvislosti "zklamání a hněv". Pro Jižní Koreu je datum 15. srpna rovněž vysoce symbolické, neboť tehdy byla tato země osvobozena od japonské koloniální nadvlády z let 1910-1945. Jihokorejské ministerstvo zahraničí se podle neoficiálních zdrojů chystá v úterý odvolat svého velvyslance z Tokia.
Sám Koizumi se dal slyšet, že se ve svatyni Jasukuni modlil za mír a padlé. Premiér rovněž odmítl kritiku Číny a Jižné Koreje. Peking a Soul podle něj význam Jasukuni přeceňují. Vztahy Japonska s Čínou a Jižní Koreou jsou nyní nejhorší za posledních několik desetiletí, mimo jiné právě kvůli Koizumiho častým návštěvám svatyně. Pro Peking a Soul je to znamení, že Tokio dostatečně nelituje svých vojenských výpadů v minulosti.