KLDR ruší jednání a vrací se k jadernému programu

„Už není žádný důvod pro šestistranné rozhovory. Už nikdy se takových rozhovorů nezúčastníme. a necítíme se zavázání žádnou dohodou dosaženou na těchto rozhovorech," cituje KCNA z prohlášení severokorejského ministerstva zahraničí.

To rezolutně odsoudilo akci OSN, která podle něj "bezuzdně porušuje" svrchovanost země a "krutě ponižuje" lidskou důstojnost. "Nemáme jinou možnost, než do budoucna posílit své jaderné zastrašování, abychom mohli čelit dodatečným vojenským hrozbám nepřátelských sil," citovala z prohlášení agentura Reuters.

Rezoluce rozhodla o zpřísnění sankcí vůči KLDR. Severní Korea na to reagovala tím, že také zváží výstavbu lehkovodního jaderného reaktoru. Politování nad reakcí Severní Koreje vyjádřilo Rusko. Agentura RIA Novosti citovala nejmenovaného představitele ministerstva zahraničí, který zároveň vyzval KLDR k návratu k jaderným jednáním. Také Japonsko vyzvalo Pchjongjang, aby akceptoval pondělní rezoluci RB OSN a obnovil stagnující šestistranná jednání o svém jaderném programu.

Šestistranných rozhovorů se účastní KLDR, Čína, Japonsko, Rusko, Jižní Korea a Spojené státy.  

Krize se severokorejským jaderným programem naplno propukla v roce 2002, kdy se ukázalo, že KLDR porušila dohodu z roku 1994 a tajně produkovala plutonium pro jaderné zbraně, i když se výměnou za mezinárodní pomoc zavázala neprovozovat grafitové reaktory.

Šestistranné rozhovory byly zahájeny v roce 2003 s cílem přimět KLDR, aby se vzdala svého jaderného programu výměnou za výraznou energetickou a potravinovou pomoc. Několikrát se ale jednání zadrhla. Během rozhovorů mimo jiné Američanům KLDR oznámila, že má už šest jaderných pum. 

V říjnu 2006 KLDR oznámila, že provedla podzemní jaderných výbuch. O úspěšnosti testu ale USA pochybují.  Pchjongjang v roce 2007 přistoupil na to, že odstaví reaktor v Jongbjonu a zpřístupní informace o všech svých jaderných zařízeních. Výměnou za to měla Severní Korea získat energetickou pomoc v podobě miliónu tun topného oleje a výmaz z amerického seznamu zemí podporujících terorismus. 

Po odkladech se dohoda splnila, když KLDR zlikvidovala chladící věž v Jongbjonu. Letos v lednu ale země oznámila, že zachová své jaderné zbraně tak dlouho, dokud Spojené státy budou vlastním jaderným arzenálem podporovat Jižní Koreu.

Likvidace chladící věže v Jongbjonu

FOTO: Nová Čína, Reuters

Obavy mezinárodního společenství umocňuje raketový program KLDR. V devadesátých letech Pchjongjang šokoval svět, když jeho raketa Tepodong 1 přeletěla Japonsko.

Komunistický stát se však vývoje raket nevzdal, i když Rada bezpečnosti OSN v rezoluci z roku 2006 zemi zakázala testy raket. Rezoluci KLDR porušila už loni v létě.

Nová deklarace RB OSN dává jasně najevo, že start rakety, kterou země vypustila 5. dubna, opět  rezoluci porušil. Rada proto požaduje, aby Pchjongjang skoncoval s dalšími podobnými pokusy. Panují obavy, že budoucí raketa by mohla zasáhnout Aljašku.

OSN není v Severní Koreji považována za nestrannou, protože v korejské válce, která začala v roce 1950, stála jednoznačně na straně Jižní Koreje. Sovětský svaz tehdy jednání RB OSN bojkotoval, takže se podařilo schválit podporu Soulu poté, co severokorejské tanky překročily společnou hranici na 38. rovnoběžce. Na jedné straně konfliktu tak stála Jižní Korea a velení sil OSN, na druhé Severokorejská lidová armáda a Čínští lidoví dobrovolníci.