Článek
"Pchjongjang bude první, kdo podnikne tvrdé akce, jestliže jih způsobí zhoršení situace v pohraničním městě. Typ ultimáta, který dal jih, nepovede k dobrým výsledkům," uvedla Severokorejská obranná komise ve svém stanovisku.
Soul předložil nabídku Pchjongjangu ve čtvrtek s ultimátem, že musí odpovědět do 24 hodin. Zároveň varoval, že pokud Severní Korea na návrh k jednání nepřistoupí, bude to mít "vážné následky". Podle agentury Jonhap fakticky pohrozil, že se z Kesongu definitivně stáhne.
Severní Korea počátkem dubna zabránila jihokorejským pracovníkům ve vstupu do oblasti a zablokovala dodávky surovin a potravin. V Kesongu zůstalo asi 175 jihokorejských občanů, jimž pravděpodobně docházejí zásoby a léky. Sever jim nebrání odejít, ale nepovoluje žádné dodávky do zóny. [celá zpráva]
Všech 53 000 severokorejských dělníků, kteří v Kesongu pracovali, z průmyslové zóny odešlo.
Jižní Korea stáhne zbylé zaměstnance
Jižní Korea vzápětí zareagovala oznámením, že z komplexu stáhne zbývající zaměstnance, kteří tam o své vůli zůstávali. "Učinili jsme nevyhnutelné rozhodnutí ohledně návratu všech zbývajících zaměstnanců z Kesongu, abychom je ochránili, protože jejich situace je čím dál složitější," řekl ministr pro sjednocení. Zároveň vyzval KLDR, aby chránila majetek jihokorejských firem v Kesongu a aby zajistila bezpečnost Jihokorejců při jejich cestě domů. Datum stažení neupřesnil.
Rozhodnutí Soulu vyvolává zásadní otázky o budoucnosti posledního velkého symbolu mezikorejské spolupráce.
Obě strany měly z provozování průmyslového parku prospěch. KLDR získávala cenné valuty – okolo dvou miliard dolarů ročně. Jihokorejské firmy těžily z toho, že využívaly levnou pracovní sílu ke zvýšení konkurenceschopnosti svých výrobků. V zóně působilo víc než sto jihokorejských firem.
Korea - související témata
O korejském konfliktu, který skončil příměřím v roce 1953, čtěte ZDE.