Článek
Jde o reakci Pchjongjangu na úterní rozhodnutí Soulu přidat se k iniciativě Spojených států. Jižní stát chce zastavovat ty lodě, u nichž bude mít podezření, že přepravují do KLDR zbraně hromadného ničení. To Severní Korea označila za vyhlášení války.
"Jakákoliv nepřátelská akce proti našim pokojným plavidlům, včetně prohledávání a zabavení, bude považována za neodpustitelný zásah do naší svrchovanosti a my na něj okamžitě odpovíme silným vojenským úderem," uvedla agentura ocitovala agentura KCNA prohlášení mluvčího severokorejské armády.
Mluvčí severokorejské armády také oznámil, že už nezaručuje bezpečnost lodí u svého západního pobřeží.
Satelitní snímek Jongbjonu
Další test rakety
Severní Korea ve středu odpálila další raketu krátkého doletu. Oznámila to jihokorejská agentura Jonhap s odvoláním na nejmenovaný vládní zdroj. Podle něj KLDR odpálila raketu do Žlutého moře. Od pondělí odpálila Severní Korea už šest raket. Nejprve tři v pondělí po jaderném testu. [celá zpráva]
Další dvě vystřelila v úterý. Před úterním testem Pchjongjang uvedl: "Naše armáda i lid jsou plně připraveni na boj." [celá zpráva]
V úterý se sice poprvé po roce konaly formální rozhovory mezi Severní a Jižní Koreou v průmyslové zóně v Kesongu na severu země, trvaly však jen 22 minut a jejich začátek byl o deset hodin zpožděn. Žádné výsledky nepřinesly, neboť se strany ani nedohodly, o čem se bude jednat.
Obavy z eskalace napětí
Hrozba Pchjongjangu zaznívá v době, kdy je svět znepokojen jeho novými nukleárními a balistickými aktivitami. V pondělí KLDR provedla svůj druhý podzemní jaderný test a od té doby také zkušebně odpálila už šest raket krátkého doletu.
Podle informace jihokorejského listu Čoson Ilbo Severní Korea obnovila provoz ve svém jaderném komplexu v Jongbjonu, kde extrahuje plutonium z vyhořelého jaderného paliva. "Americké špionážní satelity nyní zachytily varovná znamení, že byl znovu obnoven už jednou zmrazený proces zpracovávaní vyhořelého paliva, stoupá odtamtud pára," citoval list nejmenovaného pracovníka.
Vojenskými aktivitami KLDR se cítí nejvíc ohrožena Jižní Korea. Korejská válka skončila v roce 1953 pouze příměřím. Technicky jsou tedy obě strany nadále ve válce, protože nebyla podepsána mírová dohoda. Hranici ve Žlutém moři pak vytyčila OSN a námořní incidenty v této oblasti jsou časté.
Krize okolo severokorejského jaderného programu, která začala v roce 2002, se letos prohloubila poté, co 5. dubna vypálila KLDR raketu, která měla vynést satelit na oběžnou dráhu. [celá zpráva]
V pondělí KLDR provedla druhý podzemní jaderný výbuch, který byl silnější než první z roku 2006, jehož úspěšnost byla zpochybňována.[celá zpráva]
| Jaderná krize s KLDR trvá od roku 2002 |
|---|
| Krize se severokorejským jaderným programem naplno propukla v roce 2002, kdy se ukázalo, že KLDR porušila dohodu z roku 1994 a tajně produkovala plutonium pro jaderné zbraně, i když se výměnou za mezinárodní pomoc zavázala neprovozovat grafitové reaktory. |
| Šestistranné rozhovory o programu za účasti Severní Koreje, Jižní Koreje, Číny, Ruska a USA byly zahájeny v roce 2003 s cílem přimět KLDR, aby se vzdala svého jaderného programu výměnou za energetickou a potravinovou pomoc. Během rozhovorů KLDR Američanům oznámila, že má už šest jaderných pum. |
| V říjnu 2006 KLDR oznámila, že provedla podzemní jaderných výbuch. O úspěšnosti testu ale USA pochybují. |
| Pchjongjang v roce 2007 přistoupil na to, že odstaví reaktor v Jongbjonu a zpřístupní informace o všech svých jaderných zařízeních. Výměnou za to měla Severní Korea získat energetickou pomoc v podobě miliónu tun topného oleje a výmaz z amerického seznamu zemí podporujících terorismus. V roce 2008 začala dohoda po dlouhých tahanicích platit, KLDR zlikvidovala chladící věž v Jongbjonu. |
| V lednu 2009 KLDR oznámila, že si zachová své jaderné zbraně tak dlouho, dokud Spojené státy budou vlastním jaderným arzenálem podporovat Jižní Koreu.V dubnu vypustila raketu dlouhého doletu a květnu provedla druhý jaderný test. |
Korejskou zkoušku tvrdě odsoudilo i Rusko
Pondělní jaderný test KLDR ve středu tvrdě odsoudilo i Rusko. Prezident Dmitrij Medvěděv ho označil za přímé porušení rezoluce RB OSN a přislíbil spolupráci v přijetí rozhodného odsouzení tohoto kroku v Radě bezpečnosti. Moskva trvá na tom, že reakce Spojených národů musí být rozhodná a potvrzovat princip nešíření jaderných zbraní. Rusko hodlá přijmout i vojenská preventivní opatření vůči KLDR. Rezoluce by podle ní navíc měla Koreu donutit znovu zasednout k šestistranným rozhovorům. "Není třeba se nechat strhnout k trestání KLDR jen kvůli trestu samému," dodal k podmínkám ministr zahraničí Sergej Lavrov.
