Článek
V rámci severokorejské dynastie představoval Kim Čong-nam (45), který byl v půlce února otráven v Malajsii, možnou – i když dost nejistou – alternativu k současné hlavě režimu. To v případě, že by se elity nespokojené se situací v KLDR proti Kim Čongunovi (33) kdy vzbouřily.
Otec obou Kimů – tedy Kim Čong-il, který vládl Severní Koreji v letech 1994–2011, totiž nejprve preferoval právě Kim Čong-nama. „Tady jednou budeš přednášet svá poselství,“ sdělil prý „drahý vůdce“, jak zněl jeho titul, kdysi synovi.
Pak ale Kim Čong-nam šlápl vedle, když byl v roce 2001 zadržen při pokusu vstoupit na území Japonska s falešným pasem, přičemž tvrdil, že chce navštívit tokijský Disneyland. Kim Čong-il poté přehodil výhybku a vybral si za nástupce nejmladšího syna, Kim Čong-una. Mimo jiné i proto, že se mu povahově nejvíce podobal, napsal ve svých pamětech bývalý kuchař rodiny Kimů pod pseudonymem Kenji Fujimoto.
Tvrdé čistky
„Drahý vůdce“ se v tom podobenství nemýlil: poté, co se Kim Čong-un v roce 2011 chopil moci, rozjel stejně jako jeho otec a předtím děd rozsáhlé personální čistky s jasným cílem upevnit si mocenské postavení. Podle týdeníku The Economist nechal popravit na 140 činitelů režimu.
Kim Čong-nam žil po zmíněné japonské eskapádě střídavě v dobrovolném luxusním exilu v čínském Macau a také v Pekingu, kde ho provázela pověst playboye se zálibou v hazardních hrách a okázalém životním stylu. Kolují zvěsti, že zplodil šest dětí se třemi různými ženami. K politice se vyjadřoval výjimečně, Kim Čong-un mu však zřejmě neodpustil, když ho už jako vůdce v roce 2012 veřejně kritizoval s tím, že stalinistický režim v KLDR dlouho nevydrží.
Kim Čong-nam měl podle znalců situace blízko ke strýci Čang Song-tchekovi, který byl svého času druhou nejvlivnější figurou v zemi, než ho Kim Čong-un nechal při čistkách v roce 2013 popravit, údajně za přípravu pokusu o převrat.
Také Kim Čong-nam čelil smrtícím nástrahám: už v roce 2004 unikl dvěma atentátům, dalšímu pak v roce 2012. Až nyní v únoru se ovšem dílo povedlo dvěma zřejmě severokorejským agentkám, které mu v Malajsii stříkly do tváře zabijácký plyn VX.
Zatímco KLDR vinu za Kim Čong-namovu smrt razantně odmítá, není pochyb , že jasný prospěch ze smrti potenciálního konkurenta nemá nikdo jiný než právě Kim Čong-un. „Nařídil Kim Čong-un tuto vraždu? Ano, takřka určitě,“ prohlásil Van Jackson, bývalý poradce amerického ministerstva obrany.
„Každý den prožívá děsivou verzi Machiavelliho dvorní politiky a pokrevní linie je v Severní Koreji stále tím nejpádnějším důvodem pro nárokování moci,“ zdůraznil expert.„Odstranit možná mocenská centra je chladnokrevné, ale mazané,“ dodal.
Věrný, ale zženštilý
Ze synů Kim Čong-ila zbývá už jen 35letý Kim Čong-čchol. Ten však pro Kim Čong-una není reálnou hrozbou – naopak – ,je podle některých odborníků svému mladšímu bratrovi věrný. To právě Čong-čchol velel akci se zatčením strýce Čang Song-tcheka.
Kim Čong-čchol navíc nemá o post vůdce KLDR zájem, tvrdí Tche Jong-ho, bývalý zástupce velvyslance Severní Koreje v Británii, jenž loni v létě i s rodinou uprchl do Soulu. „Hraje jen dobře na kytaru,“ podotkl despektivně o jeho mocenských neambicích s tím, že ostatně i Kim Čong-il má Kim Čong-čchola za „zženštilého“.
Popudil silně Čínu
Kim Čong-un vraždou bratra v Malajsii popudil Čínu, která diktátorova nevlastního bratra chránila. Peking se v odvetě rozhodl pozastavit až do konce letošního roku veškerý dovoz uhlí ze Severní Koreje, čímž připraví Pchjongjang o zásadní část příjmů.
„Kim Čong-un si možná vraždou Kim Čong-nama vytrhl trn z paty, ale Severní Korea nyní čelí ještě větší izolaci,“ podotkl jihokorejský profesor Čeong Seong-čang.