Když může Austrálie, tak my taky. Írán chce jaderné ponorky

Írán o svém záměru informoval při jednáních během zasedání Valného shromáždění OSN s tím, že země může s plánem pokročit dále. Teherán už v roce 2018 informoval, že má v plánu vyvíjet jaderný pohon pro lodě a ponorky. Írán tehdy uvedl, že se po dobu pěti let programu nezúčastní žádné jaderné zařízení, a půjde tak jen o teoretické práce.

Írán uvedl, že australský plán bere jako precedens. Je to totiž poprvé, co si ponorky s jaderným pohonem pořizuje stát, který nemá jaderné zbraně, Austrálie je navíc v bezjaderné zóně.

Austrálie se k ponorkám vybaveným jaderným pohonem, ne však jadernými zbraněmi, má dostat v rámci americko-britsko-australského paktu AUKUS. Tyto ponorky jsou tišší a mají neomezený akční rádius.

Její rozhodnutí pobouřilo Čínu, která si klade neoprávněné nároky na 90 procent rozlohy Jihočínského moře a buduje tam základny. Čínské strategické bombardéry H-6, které mohou nést jaderné zbraně, z nich mohou ohrožovat sever Austrálie.

Austrálie tyto ponorky může zařadit do výzbroje, aniž by porušila smlouvu o nešíření jaderných zbraní, protože ta tento krok nepostihuje. V době jejího podepsání v roce 1968 měly ponorky s jaderným pohonem jen jaderné mocnosti.

Šéf MAAE Rafael Grossi řekl při návštěvě Washingtonu: „Musíme mít konkrétní dohody, abychom zajistili, že cokoli, co (Austrálie) obdrží technologicky a materiálně, bude pod zárukami. Musí tu existovat speciální dohoda.“

Grossi varoval, že se nedá vyloučit, že krok Austrálie budou následovat další země. O stavbě ponorek s jaderným pohonem uvažují také Jižní Korea a Kanada. Vyvíjí je i Brazílie.

Podle Grossiho by mohlo dojít i k jadernému zamoření. Upozornil, že je velmi obtížné provozovat jaderný reaktor v ponorce.

Australské plány znepokojily i Indonésii a Malajsii, řekl malajsijský ministr zahraničí Saifuddin Abdullah: „Shodli jsme se, že jde o nejnovější problém v regionu, kdy si země poblíž našich území pořizuje jaderné ponorky. Přestože tato země nemá jaderné zbraně, obáváme se a jsme znepokojeni.“

Indonésie už dříve dala najevo obavy, že by v oblasti mohly propuknout závody ve zbrojení.

Austrálie navíc v osmdesátých letech iniciovala smlouvu z Rarotongy. Ta učinila z jižního Pacifiku bezjadernou zónu zahrnující Austrálii, Nový Zéland a většinu zemí v Melanésii a Polynésii. Smlouvu vylučující i pouhé rozmisťování jaderných zbraní v této oblasti ratifikovaly v roce 1996 i Francie a Velká Británie, USA ji podepsaly, ale neratifikovaly.

Austrálie je rovněž členem Vídeňské skupiny deseti zemí, která pracuje na tom, aby se mezinárodní jaderná bezpečnost posilovala a aby se nejen předešlo útoku, ale zabránilo i jaderné nehodě. Nový Zéland, který je také členem desítky, klade mimořádný důraz na bezpečný transport jaderných materiálů a nedovoluje ponorkám s jaderným pohonem vplouvat do svých přístavů.