Kdo povládne Afghánistánu: kandidátů z řad tálibů je několik

V čele Tálibánu stojí od roku 2016 maulaví Amir Hajbatulláh Achundzáda. Ten vystřídal mullu Muhammada Mansúra, který byl zabit při americkém náletu. Ten zase nahradil zesnulého původního vůdce a zakladatele hnutí mullu Umara.

Jeho výběr nebyl snadný, protože hnutí není kohezní a má řadu frakcí. Hajbatulláh je islámský učenec a soudce, který po léta vedl nejvyšší soud Tálibánu. Maulaví Hajbatulláh zůstává obvykle v pozadí, promlouvá jen párkrát do roka, pokud vůbec. Americký rozhlas NPR dokonce nevylučuje, že je po smrti. I smrt mully Umara Tálibán několik let tajil.

Achundzáda je velmi respektovaný, ale starší než mulla Umar, který ho označoval za svého učitele. Byl druhým tajemníkem mully Mansúra. Jeho volba byla kompromisem, který měl šanci na přijetí všemi frakcemi hnutí.

Brzy by snad mělo být jasněji, kdo budou noví vrcholní vládci Afghánistánu. „Svět pomalu a postupně spatří naše vůdce, nebude stín tajnosti,” řekl ve středu jeden z představitelů hnutí během vystoupení v Kábulu.

Politické otázky má v Tálibánu na starosti mulla Amir Ghání Baradar. Ten dohlížel na tým, jenž dojednal s USA mírovou smlouvu. Baradar, který v osmdesátých letech bojoval se sověty, stál u vzniku Tálibánu v roce 1994.

Po americké invazi do Afghánistánu koncem roku 2001 utekl Baradar do Pákistánu, kde působil jako zástupce mully Umara, kterého údajně odvezl do bezpečí na motorce.

V roce 2010 byl mulla Baradar v Pákistánu zatčen, což tehdy označily Spojené státy za klíčový obrat ve válce v Afghánistánu. Důvod jeho zatčení není jasný, protože Pákistán do té doby nechával vyhnané vůdce Tálibánu na svém území působit. Spekuluje se, že Islámábádu vadila snaha Baradara jednat s vládou tehdejšího prezidenta Hámida Karzáího.

Pákistán ho na žádost USA propustil až v roce 2018, aby se mohl zapojit do jednání o míru s USA. Baradar se považuje za člověka ochotného jednat. Nyní se proto objevují spekulace, že by se Baradar mohl stát i prezidentem.

Dalšími zástupci Hajbattuláha jsou syn mully Umara mula Muhammad Jakúb a Siradžuddín Hakkání. Mulla Muhamad Jakúb má od půlky roku 2020 na starosti vojenské operace Tálibánu. Podobně jako jeho otec se vyhýbá veřejnosti, není známa ani jeho podoba.

Siradžuddín Hakkání reprezentuje nebezpečnou síť Hakkání, kterou založil jeho otec a která spáchala v posledních deseti letech ty nejhorší útoky a atentáty, jež většinou měly desítky obětí a často se soustředily na Američany.

Předpokládá se, že síť Hakkání, která je operačně nejschopnější, je napojena na pákistánskou tajnou službu ISI, i když ta to popírá. To, že v nejvyšším vedení Tálibánu je zástupce sítě Hakkání, ukazuje, že v době volby nového vůdce byl Tálibán relativně slabý a bez zahrnutí Siradžuddína by neměl dostatečnou váhu, aby mohl dál zaujímat postavení hlavního vzbouřeneckého hnutí.

Vysokým soudcem Tálibánu je mulla Abdul Hakím, který má na starosti celou soudní strukturu Tálibánu a vedl vyjednávací tým v Dauhá.

Šúra Rahbárí, tedy hlavní poradní výbor, má 26 členů. Tálibán má také několik komisí, které mají funkci ministerstva. Je to vojenská komise, zpravodajská komise a politická komise, jejíž součástí je kancelář v Dauhá, která reprezentuje Tálibán v zahraničí, dále ekonomická a podle BBC ještě 13 dalších.