Článek
Džibríl řekl egyptské televizi: „Byl to zahraniční agent, který se zamíchal mezi revoluční brigády, aby zabil Kaddáfího.“
Italský list Corierre da la Serra s odvoláním na diplomatické zdroje v Tripolisu uvedl, že agentem byl Francouz a měl jednat na příkaz tehdejšího prezidenta Nicolase Sarkozyho.
„Od té chvíle, kdy začalo NATO pomáhat revoluci za silné podpory vlády Nicolase Sarkozyho, Kaddáfí otevřeně vyhrožoval, že zveřejní své vztahy s tehdejším prezidentem Francie včetně miliónů, které mu v roce 2007 poslal na volební kampaň,“ řekl listu zdroj z Tripolisu.
„Sarkozy měl všechny důvody chtít umlčet plukovníka tak rychle, jak to jen šlo,“ dodal zdroj italského deníku.
Spekulaci podporuje i bývalý šéf rezortu zahraničí prozatímní vlády Rami Obajdí. Ten zmínil, že NATO vědělo, kde se plukovník nachází. Podle něj jej vypátrali, když po pádu Tripolisu telefonoval se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Zjistili, že je v Syrtě, a vyslali letadlo, aby zaútočilo na kolonu aut, v níž se pokoušel z města odjet. Kolonu letadlo zasáhlo. Kaddáfí pak byl objeven v odvodňovací rouře, kde se skrýval. Čelil brutálnímu útoku davu.
Podezření také posiluje fakt, že 22letý Libyjec, který se podílel na útoku na Kaddáfího, zemřel minulé pondělí v Paříži. Bin Umran Šaaban tvrdil, že byl v červenci napaden lidmi loajálními Kaddáfímu, kteří ho zbili a pak do něj dvakrát střelili. V Paříži podlehl zraněním.
Sarkozy opakovaně popíral, že by dostal peníze na svou kampaň od Kaddáfího, ale při jeho návštěvě Paříže označil plukovníka za bratrského vůdce.
Poté, co se Kaddáfí zřekl vývoje zbraní hromadného ničení a odškodnil oběti atentátu nad Lockerbie, s ním západní politici navázali těsnější vztahy. Britský premiér Tony Blair s ním vyjednal, že z nových nalezišť bude ropu těžit British Petroleum. Západní tajné služby zase do Libye předávaly Kaddáfího odpůrce.
Nelze však vyloučit, že snaha svést smrt Kaddáfího na agenta má napomoci sjednocení rozdělené země, o kterou bojují kmenové milice.