Článek
"Obama Izraeli nabídl 300 miliard dolarů pomoci i další vojenskou podporu a vyhnul se tématu izraelských jaderných zbraní. Myslíme si, že se bojí, že ho izraelští agenti zabijí a že jej potká stejný osud jako Kennedyho, když slíbil, že prověří izraelský jaderný program," řekl Kaddáfí.
Izrael nikdy nepřiznal, že má jaderné zbraně, i když se odhaduje, že vlastní na 200 atomových hlavic. Američtí politici se drží oficiální verze a o izraelském vojenském jaderném programu nehovoří. Až bývalý prezident James Carter po nedávné návštěvě Blízkého východu prohlásil, že má židovský stát přinejmenším 150 jaderných zbraní.
Kaddáfí ve svém projevu dále vzkázal Obamovi, aby se jako černoch zbavil pocitu méněcennosti, protože jinak bude jeho politika v Bílém domě horší než politika bělochů. "To bude tragédie. Vyzýváme ho, aby na sebe byl jako na černocha hrdý a aby si uvědomil, že Afrika stojí za ním. Jestliže se nezbaví svého komplexu, bude jeho zahraniční politika horší než politika bělochů," řekl. Obama je synem keňského otce a americké matky a bude-li zvolen, stane se prvním černošským prezidentem USA.
Muammar Kaddáfí
Muammar Kaddáfí vládl Libyi 42 let.
Narodil se v roce 1942 v Syrtě. Vystudoval práva v Tripolisu a Královskou vojenskou akademii v britském Sandhurstu. Po návratu do vlasti byl důstojníkem v libybijské armádě.
Dne 1. března 1969 byl při armádním puči svržen král Idrís v té době na léčení v Turecku. Došlo k vyhlášení Lybijské arabské republiky a Kaddáfí se stal jejím vůdcem. Po svém nástupu provedl znárodnění průmyslu, včetně ropného.
Kaddáfí v době studené války udržoval dobré styky se socialistickými zeměmi včetně Československa.
V průběhu 80. let byl Kaddáfí západními zeměmi považován za jednoho z hlavních podporovatelů světového terorismu, symptizoval s Organizací pro osvobození Palestiny či s islamistickým režimem v Íránu.
V roce 1986 došlo k vyhrocení vztahů Libye s USA. V důsledku bombových atentátů na berlínské diskotéce La Belle americké vzdušné síly bombardovaly Tripolis a Benghází. O dva roky později pak došlo k atentátu na letadlo americké společnosti PanAm nad skotským Lockerbie, při němž zemřelo 270 lidí. Libye byla označena za viníka a následovala letitá mezinárodní izolace Kaddáfího režimu.
Libye nakonec v roce 1999 vinu přiznala a souhlasila s odškodněním příbuzných po obětech atentátu v Lockerbie.
Vzdal se programu výroby zbraní hromadného ničení, čímž dosáhl smíření se Západem. Diplomatický styk s Libyí obnovily i USA.
Kaddáfí je po tuniském prezidentovi Zínu Abidínu bin Alím a egyptsjkém prezidentovi Husním Mubarakovi třetí hlavou státu, kterou smetlo takzvané arabské jaro. Oficiálně neměl plukovník Kaddáfí žádnou funkci, byl titulován jako vůdce libyjské revoluce.
V červnu na něj byl Mezinárodním trestním soudem (ICC) vydán zatykač kvůli zločinům proti lidskosti, kterých se měl dopustit v souvislosti s boji ve své zemi.
Kaddáfí se domnívá, že by měl Obama zahraniční politiku založit na podpoře chudých a slabých členů společnosti a že by se měl postavit za Palestince a "svobodné arabské národy" a nikoli za "americké agenty" v arabském světě.