Článek
Tajné dokumenty získané v Libyi v kanceláři premiéra ukazují, že Kaddáfího režim měl velmi dobré informace o situaci, i když zdroje byly mnohdy pochybné.
V USA žijící filmař Sufyan Omeish, který lobboval pro Libyi, napsal v červenci libyjskému premiérovi Bagdhánímu Alí Mahmúdímu: „Je jasné, že koalice sil NATO nemá zájem brzo ukončit svoji vojenskou kampaň v Libyi. Co ale vzbuzuje ještě větší obavy, je to, že i vysoce kvalifikovaní analytici a zpravodajci nacházejí důkazy o tajných vojenských přípravách na budoucí pozemní invazi na konci září nebo v říjnu.“
Chtěl zorganizovat v Libyi americkou mírovou misi
Omeish byl zapleten i do tajné operace, jejímž cílem bylo pozvat do Libye amerického kongresmana Dennise Kucinicha na mírovou misi. Kucinich hlasoval proti náletům na Libyi a byl i odpůrcem války v Iráku.
Libyjská vláda slíbila, že uhradí všechny náklady s cestou a pobytem.
V dopise z 22. června psal filmař, že se Kucinich bojí, že by se nepodařilo v Libyi zajistit jeho bezpečnost, a proto navrhoval setkání s vysokými představiteli země včetně Kaddáfího mimo území Libye.
Kucinich, který pak místo Libye navštívil Sýrii, kontakty přiznal: „Kvůli svému dřívějšímu úsilí ukončit válku jsem začal přijímat telefonáty z Libye včetně těch od premiéra.“
Přiznal i pozvání: „Měl jsem několik podmínek, za kterých pojedu do Libye. Jasně jsem dal najevo, že nemohu jednat jménem administrativy. Řekl jsem, že mohu mluvit jako člen Kongresu, který se zabývá tématem. Protože ale Libye byla terčem útoků, nepovažoval jsem ji za vhodné místo pro schůze.“
Režim věděl o komunikaci rebelů se Západem
Režim věděl i o komunikaci rebelů s americkými představiteli a obával se rezoluce podporované senátory Johnem Cainem a Johnem Kerrym.
Dostal se i k dopisu, který McCain poslal výkonnému předsedovi Přechodné národní rady Mahmúdu Džibrílovi. McCain v dopisu z 20. července reagoval na tvrzení organizace na obhajobu lidských práv Human Right Watch, že rebelové vypalují domy, rabují nemocnice a napadají příznivce Kaddáfího režimu. McCain řekl Džibrílovi, že je jeho přítel a podporuje je, ale že rebelové musejí vytvářet positivní kontrast ke krutosti Kaddáfího režimu.
V březnu zase libyjská televize odvysílala kusy telefonického rozhovoru mezi bývalým britským velvyslancem v Tripolisu Richardem Northernem a mluvčím předsedy rady Mustafou Abdulem Džalílem. I ten se týkal lidských práv. Hlavně ale Northern neopatrně řekl, že britská operace dostat vojáky speciálních jednotek SAS na východ země byla zpackaná, což vedlo k zadržení příslušníků SAS.
Složité situace v zemi plné dvojitých a trojitých agentů, kde mnozí vůdcové rebelů byli přeběhlíky, zřejmě vedla i k vraždě velitele povstaleckých sil generála Abdíla Fatáha Juníse.
Nálety a boje pokračují
V noci na pátek letouny NATO bombardovaly Syrtu, odkud svržený libyjský vůdce Muammar Kaddáfí pochází. Toho se nepodařilo zatím dopadnout. Oznámila to televize Al-Urúba, která je loajální Kaddáfímu a vysílá přes satelit ze Sýrie. "Agresoři ze Západu, z Kataru a ze Spojených arabských emirátů bombardují Syrtu," uvedla televize.
Nálety později přiznalo britské letectvo. Letka strojů Tornado GR4 podnikla v noci útok na velitelské středisko v Syrtě. Letadla, jež vzlétla ze základny RAF Marham v Norfolku odpálila neupřesněný počet řízených střel Storm Shadow. Generál Nick Pope také uvedl, že ve městě bylo zničeno ještě 29 vojenských vozidel. Britové rovněž zničili raketové zařízení v blízkosti hranic s Tuniskem a útočili i na velitelství Kaddáfího sil jižně od Tripolisu.
V rukou Kaddáfího příznivců je ještě město Sabhá. Dál se bojuje i v metropoli, zejména ve čtvrti Abú Sálim ovládané příznivci Kaddáfího.
Přesto libyjští rebelové od čtvrtka přesunují sídlo Přechodné národní rady (NTC) z Benghází na východě země do hlavního města Tripolisu.
"Oznamuji zahájení a pokračování práce výkonného úřadu (NTC) v Tripolisu," řekl podle agentury AFP v noci na pátek novinářům Alí Tarhúní, který má v radě na starosti otázku ropy a financí.
Šéf NTC Mustafa Džalíl do hlavního města dorazí, jakmile to umožní bezpečnostní situace. NTC má asi 40 členů, ale z bezpečnostních důvodů jsou veřejnosti známá jména jen třinácti z nich. S ohledem na stále nejistou bezpečnostní situaci v Tripolisu se neočekávalo, že by se NTC do metropole v dohledné době přesunula celá.
Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek rozhodla uvolnit 1,5 miliardy dolarů ze zmrazených účtů libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Peníze jsou určeny k pokrytí nákladů na obnovu válkou postižené země.
Podle americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové Spojené státy nyní očekávají, že NTC splní své závazky týkající se vytvoření demokratického státu chránícího práva občanů.