Jižní Korea překvapila svět. Nikdo nás nevaroval, diví se USA i Rusko

Spojené státy, Británie i OSN v úterý podle agentury Reuters uvedly, že bedlivě sledují situaci v Jižní Koreji, kde od odpoledních hodin našeho času platilo několik hodin stanné právo. Podobné vyjádření přišlo i z Ruska, které považuje vývoj v Jižní Koreji za překvapivý a znepokojující a také jej „bedlivě sleduje“.

Bílý dům k dění uvedl, že od jihokorejského prezidenta předem nevěděl, že vyhlásí stanné právo. Sdělil také, že Washington má vážné obavy z vývoje v tomto asijském státě a že prezident Joe Biden je v kontaktu s jihokorejskou vládou. „Doufáme a očekáváme, že jakékoliv politické spory budou vyřešeny poklidně a podle zákona,“ řekl náměstek ministra zahraničí USA Kurt Campbell, přičemž podobně se vyjádřil i mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo a opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, obvinil ze sympatií ke KLDR a paralyzování vlády protistátní činností. O několik hodin později ale poslanci odhlasovali požadavek, aby prezident stanné právo zrušil a Jun jim v souladu s jihokorejskou ústavou musel vyhovět. Stalo se tak poté, co se pro zrušení vyslovila vláda. Vzápětí armáda zrušila dekret, který jí v souvislosti se stanným právem dával mnohé pravomoci.

Jun Sok-jol nyní čelí výzvám a návrhům na odvolání.

Ambasády v Soulu v drtivé většině doporučovaly svým občanům, aby se vyhýbali demonstracím, řídili se doporučeními jihokorejských úřadů a „zůstali v klidu. Peking pak přidal doporučení, aby „byli obezřetní při vyjadřování politických názorů“.

Poměrně překvapivá byla reakce Polska: ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz přispěchal s ujištěním, že kvůli nynějšímu dění v Koreji nejsou v ohrožení zbrojní kontrakty, jež Varšava se Soulem uzavřela. Polsko si v Koreji objednalo tanky, odpalovací zařízení pro rakety nebo houfnice.