Článek
Japonsko bylo během druhé světové války součástí osy Berlín–Řím–Tokio a na okupovaných územích spáchalo řadu zločinů. Na nucené práce v Japonsku byly podle médií nasazeny statisíce Jihokorejců.
Jihokorejský nejvyšší soud proto v roce 2018 nařídil japonským firmám Mitsubishi Heavy Industries a Nippon Steel & Sumitomo Metal odškodnit za nucené práce skupinu Jihokorejců, která na ně podala žalobu. Firmy ale vyplatit peníze odmítly a kauza prudce zhoršila vzájemné vztahy Soulu s Tokiem, které má podle historiků dodnes velké problémy postavit se čelem k této součásti svých dějin.
Dnes oznámený způsob odškodnění počítá s tím, že veřejné nadaci přispějí soukromé korejské firmy. Podle aktivistů za práva nuceně nasazených ale takový postup představuje „úplné vítězství Japonska“, které by tak nic neplatilo. Jihokorejský ministr zahraničí Čin však vyjádřil přesvědčení, že Tokio nebude japonským firmám bránit v dobrovolných příspěvcích nadaci, což japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši posléze potvrdil.
Vyjádřil také přesvědčení, že korejský plán pomůže obnovit „zdravé vztahy“ s Japonskem. „Historické“ prohlášení Soulu uvítal i Washington, který je blízkým spojencem obou zemí.
Japonsko tvrdí, že veškerá práva na kompenzace byla zrušena dohodou o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi z roku 1965. Na základě této dohody dostala Jižní Korea od Japonska mimo jiné hospodářskou pomoc ve výši 300 milionů dolarů a dalších 500 milionů dolarů ve formě půjček.
Rozhodnutí Soulu je vnímáno jako vstřícný krok. Podle Čina jsou vzhledem k vážné mezinárodní situaci vztahy obou asijských států klíčové. „Zhoršené jihokorejsko-japonské vztahy by neměly být nadále zanedbávány. Je třeba ukončit tento začarovaný kruh,“ uvedl.
Agentura Reuters s odvoláním na jednoho z japonských činitelů uvedla, že hlavním důvodem, proč je z pohledu Tokia nutné zlepšit vzájemné vztahy, je nebezpečí, které představuje Severní Korea.