Jihokorejský prezident chce bojovat „až do konce“. Před zatčením jej už několik dní brání ochranka

Příznivci i odpůrci Jun Sok-jola utvořili před prezidentskou rezidencí v Soulu protestní tábory, zatímco členové jeho ochranky nadále bránili policistům ve snaze podniknout razii uvnitř budovy. Ochranka se přitom odvolává na ustanovení zákona, které znemožňuje obsazení či prohledání míst potenciálně souvisejících s vojenskými tajemstvími bez souhlasu osoby, která má tyto lokality na povel.

„Korejská republika je v současnosti v ohrožení kvůli vnitřním i vnějším silám ohrožujícím její suverenitu a působení protistátních živlů. Slibuji, že budu bojovat po vašem boku až do samého konce za ochranu tohoto národa,“ citovala agentura AFP z prohlášení jihokorejského prezidenta příznivcům.

„Současný zatykač je platný jen do 6. ledna a dává vyšetřovatelům po zatčení Juna pouze 48 hodin na jeho zadržování. Vyšetřovatelé se pak musí rozhodnout, zda požádají o vydání příkazu k delšímu zadržení, nebo jej propustí,“ podotkla agentura Reuters.

Prezidentovi byly po impeachmentu v parlamentu pozastaveny pravomoci. To, zda bude z funkce trvale sesazen, však musí teprve potvrdit ústavní soud. V případě odsouzení hrozí prezidentovi tvrdý trest, u obvinění z velezrady i doživotní vězení, nebo teoreticky dokonce i trest smrti, ačkoliv od roku 1997 v zemi žádná poprava vykonána nebyla.

Politická krize v zemi se ještě prohloubila minulý týden, kdy impeachment v parlamentu neustál ani prezidentův pověřený zástupce Han Duk-su kvůli tomu, že nepodepsal návrhy týkající se vyšetřování Jun Sok-jola. Úřadujícím prezidentem byl pak jmenován ministr financí Čoj Sang-mok, který od té doby jmenoval dva nové soudce ústavního soudu, což byl klíčový požadavek opozice, která ovládá parlament.

Jun šokoval Korejce i svět, když 3. prosince v zemi nečekaně vyhlásil stanné právo, což odůvodnil snahou „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Několik hodin nato se však proti prezidentově rozhodnutí postavil parlament a vyhlášení stanného práva nakonec odvolala vláda.