Jihoafričtí běloši si utahují z Trumpa kvůli jeho plánu zachraňovat Afrikánce

Trump se minulý týden rozhodl odstřihnout veškeré financování Jihoafrické republiky z USA, protože tam podle něj černošská většina konfiskuje půdu bělošské menšiny. Afrikáncům - převážně bělošským potomkům nizozemských, francouzských a německých osadníků - pak dokonce nabídl status uprchlíků, rekapituluje agentura Reuters.

V prohlášení na vlastní sociální síti Truth Social uvedl, že se v JAR „s určitými sortami lidí velmi špatně zachází“, aniž by specifikoval, o jakých lidech mluví.

Jeho vyjádření však bylo hned pochopeno jako projev podpory bělošské menšině po schválení nového jihoafrického zákona, který v ojedinělých případech umožňuje zabrání půdy státem bez kompenzace.

Zatímco část jihoafrických bělochů Trumpovi za jeho snahu jim pomoci poděkovala, i když pozvánku k emigraci odmítli, pro velké množství se stal terčem posměchu. Komik Bouwer Bosch například na TikToku zveřejnil scénku, kde běloch říká černochovi, že se stěhuje do USA.

„Proč si dostal status uprchlíka?“ ptá se černoch. „Protože jsem bílej, kámo!“ odpovídá mu běloch a pak říká, že se do svého domu na pláži vrátí na léto a taky do JAR přijede na golfový turnaj a festival AfrikaBurn.

Na Instagramu se také objevují satirická videa vyobrazující „náročný“ život údajně utlačovaných bělochů. „Můj manžel mi přinesl ledovou kávu, protože to, co nás v této zemi utlačuje nejvíc, je ve skutečnosti slunce,“ říká v jednom z nich žena, zatímco lenoší v posteli.

Sérii videí utahujících si z myšlenky jihoafrických uprchlíků v USA vydal i jihoafrický komik indického původu Sed Pillay. Opakovaným motivem v nich je, jak bělochovi v nové zemi chybí jeho černošští kamarádi.

„Musím podat zvláštní žádost. Mohl bych s sebou, prosím, vzít Sipha a Thandeku? Je to moje výpomoc na farmě. Milí lidé,“ říká ve fiktivním vízovém pohovoru.

Ačkoliv apartheid v JAR padl v roce 1994, od té doby v JAR neproběhla pozemková reforma. Skutečnost, že běloši, kteří tvoří 7 procent celkové populace, nadále vlastní 72 procent soukromé půdy, je tak vnímána jako pozůstatek útlaku černošského obyvatelstva.

Nový zákon, na která narážel Trump, má tento pozůstatek aspoň částečně urovnat, ale stále respektuje silné zákony země o osobním vlastnictví. Konfiskaci půdy bez kompenzace tak umožňuje jen v ojedinělých případech, jako když majitel půdu „produktivně nevyužívá“.

Ačkoliv Trump bije na poplach před aktivním útlakem jihoafrických bělochů, na základě nového zákona dosud nedošlo k jediné konfiskaci, jak ho upozornil jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Ten také podotkl, že jakékoliv rozhodnutí o zabrání půdy by muselo za kontaktu s jejím vlastníkem projít nezávislým soudem.

I druhá nejsilnější vládní strana Demokratická aliance, která je vedená převážně bělochy a je proti novému zákonu do té míry, že jej soudně napadla, Trumpa opravila, že svévolné zabírání půdy norma neumožňuje.

Trump svou kritiku JAR zakládá také na vraždách bělošských farmářů. Vraždy farmářů jsou ovšem v JAR problémem nehledě na jejich rasu, protože farmy jsou pro gangy snadným cílem a v době výplat mají jejich majitelé u sebe vysoké částky v hotovosti. Jihoafrické pravicové lobbistické skupiny, jako je AfriForum, je ale vykreslují jako rasový problém. Toho se chytla například i televizní stanice Fox News, která o vraždách farmářů v posledních letech odvysílala několik segmentů, kde je popisuje jako příznak „genocidy bělochů“.