Svět je v klasické předválečné situaci, varuje Kissinger

Kissinger, jenž v sobotu oslaví sté narozeniny, v rozhovoru pro britský časopis The Economist řekl, že Číňané považují Spojené státy za upadající světovou velmoc a chtějí brzy zaujmout jejich místo. Pekingské vládce podle Kissingera také dráždí, že USA se zdráhají uznat Čínu jako rovnocenného partnera.

Washington a Peking musejí být ochotny „verbálně odzbrojit“. „Americký prezident by měl říci čínskému: ‚Pane prezidente, největší nebezpečí pro mír jsme nyní my dva. V tom smyslu, že máme kapacitu zničit lidstvo‘. Poté by měli být zdrženliví, aniž by ale cokoli oficiálně oznamovali,“ řekl dále Kissinger.

Washington by se podle něj také neměl snažit o změnu režimu v Pekingu a doufat v nástup demokratické vlády. Zhroucení komunistického systému by zřejmě uvrhlo Čínu do občanské války a celý svět do chaosu, což není v zájmu USA, míní Kissinger, podle nějž je koexistence mezi Čínou a USA bez nebezpečí totální války stále možná. „Může to ale ztroskotat, proto musíme být vojensky dostatečně silní, abychom takové ztroskotání zvládli,“ varoval bývalý diplomat.

Kissinger připomněl, že od doby, kdy byli před 50 lety u moci Richard Nixon a Mao Ce-tung, se obě země vždy dokázaly nějak dohodnout. Bývalý americký prezident Donald Trump tuto dohodu ale vypověděl a přinutil Peking k ústupkům v obchodní oblasti. Nynější administrativa Joea Bidena i přes liberální rétoriku u této tvrdé Trumpovy linie zůstala, a to i v otázce Tchaj-wanu, řekl dále Kissinger. On sám by podle svých slov takový postup nevolil, protože válka by zničila Tchaj-wan a tím i celou světovou ekonomiku.

Pokud jde o Ukrajinu, Kissinger věří, že výsledek tamní války, s nímž by nebyla plně spokojena ani jedna strana, by mohl zajistit určitou rovnováhu. Například kdyby se Rusko stáhlo z velké části ukrajinského území, ale ponechalo by si přístavní město Sevastopol na Krymu.

Ukrajina by podle Kissingera měla po válce vstoupit do NATO. Jinak se z ní stane silně vyzbrojená země, která může sama rozhodovat, zda si vezme nazpět celý Krym. To by bylo zaručeným receptem na další válku, zatímco členství v NATO by Kyjev mohlo přimět ke zdrženlivosti, varoval bývalý ministr.

„Proto musíme přesvědčit (ruského prezidenta Vladimira) Putina, že i Rusko bude bezpečnější, jestliže Ukrajina vstoupí do NATO,“ dodal Kissinger. Vytvoření osy Moskva–Peking se Kissinger neobává. „Ještě nikdy jsem se nesetkal s ruským čelným politikem, který by řekl cokoli dobrého o Číně. A ještě nikdy jsem se nesetkal s čínským čelným politikem, jenž by řekl něco dobrého o Rusku,“ zdůraznil Kissinger, podle nějž Rusko a Čína nejsou přirozenými spojenci.

Henry Kissinger, rodák z bavorského Fürthu, je legendou americké diplomacie. Působil jako ministr zahraničních věcí v administrativě prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda v letech 1973–77. V té době usiloval o zmírnění napětí mezi USA a tehdejším Sovětským svazem a o otevřenější vztahy Washingtonu s Pekingem. Jeho slovo má ve Spojených státech stále velkou váhu.

Loni vyvolal Kisinger rozruch prohlášením, že Ukrajina by se v mírových rozhovorech měla vrátit před 24. únor 2022 – datum zahájení ruské agrese. Moskva měla v tu dobu pod kontrolou ukrajinský poloostrov Krym anektovaný v roce 2014 a neformálně i část Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly samozvané proruské republiky. Ukrajinské vedení jeho návrh rozhodně odmítlo.