Článek
Dvaaosmdesátiletý panovník v desetiminutovém předtočeném projevu vyjádřil naději, že povinnosti spojené s císařstvím budou předány plynule, bez zbytečných zádrhelů. „Znepokojují mne potíže spojené s naplněním mých funkcí coby symbolu státu.“
Japonské právo nezná abdikaci, a tak bude k vykonání císařovy vůle potřeba změnit zákony. Ministerský předseda už Šinzo Abé už se podle BBC nechal slyšet, že se bude jeho kabinet věcí intenzívně zabývat.
V úvahu podle něj připadá regentství, tedy situace, kdy by císař vládnutím někoho pověřil. Císařem nicméně Akihito formálně zůstane až do své smrti.
Japonci sledují císařův projev
Pokrokový panovník
Japonský císař je na trůně od roku 1989, kdy zemřel jeho otec Hirohito. Jako první z japonských panovníků není považován za živého boha, poddaní ho však mají ve stejné úctě jako jeho předky. Je také prvním japonským panovníkem, který vykonává oficiální zahraniční cesty. V létě 2002 zavítal spolu se svou chotí, císařovnou Mičiko, i do Prahy, kde se setkal s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem, upozornila ČTK.
V uplynulých letech budily obavy Japonců císařovy nemoci – v roce 2003 se léčil s rakovinou prostaty, o pět let později ho sužovaly problémy spojené s nadměrným stresem včetně nepravidelného tepu a krvácení do žaludku. V roce 2012 císař Akihito prodělal operaci srdce.
Japonská i světová veřejnost ho ocenila za to, že se distancoval od agresivního nacionalismu, který Japonsko razilo před a během druhé světové války, připomněla BBC.
V roce 2011, kdy zemi zdevastovalo zemětřesení a následně vlna tsunami, se navíc Akihito rozhodl k neobvyklému kroku – v živě vysílaném televizním projevu se obrátil na občany, aby je v době přírodní katastrofy povzbudil.