Článek
Izumo na délku měří 248 metrů a velikostí se vyrovná válečným plavidlům, jaká Japonsko mělo v době druhé světové války, uvedla ČTK.
Proti americkým letadlovým lodím má nicméně sotva čtvrtinový výtlak a nemůže se rovnat ani čínským letadlovým plavidlům, přesto právě Čínu a další japonské rivaly v regionu svojí velikostí pobouřilo.
Navzdory velikosti válečné lodi trvá vláda na tom, že jde pouze o „torpédoborec přepravující vrtulníky“, a tudíž plavidlo neporušující pacifistickou ústavu země. Ta zakazuje, aby Japonsko disponovalo letadlovými loděmi, protože ty přesahují požadavek „obrany“ a mohou sloužit k útoku na jiné země. „Zvýší naši schopnost vyhledávat nejmodernější čínské ponorky, což se nám dařilo stále obtížněji,“ řekl listu Asahi šimbun nejmenovaný důstojník japonského vojenského námořnictva.
Japonská válečná loď Izumo v jokohamském přístavu
| Obří plavidlo v číslech |
|---|
| JS Izumo DDH-183 |
| nosič vrtulníků |
| výtlak: 24 tisíc tun |
| délka: 248 m |
| rychlost: 30 uzlů |
| Výzbroj |
| 2x raketový systém Raytheon RIM-116 SeaRAM, 2x systém blízké obrany Phalanx |
| Helikoptéry |
| Sikorsky/Mitsubishi SH-60K Seahawk, Kawasaki/AgustaWestland MCH-101, výhledově Bell-Boeing V-22 Osprey |
Izumo pojme 470člennou posádku, dalších 450 vojáků nebo cestujících a devět vrtulníků. Přistávat na ní mohou i letouny V22 Osprey, které spojují schopnosti vrtulníku a letadla – tyto vrtulníky Japonsko plánuje v budoucnu pořídit.
První čínské cvičení daleko od pobřeží
Zatímco Japonci křtili loď, Číňané, s nimiž má Tokio nejvypjatější vztahy od druhé světové války, uskutečnili první letecké cvičení daleko od svých břehů v západní části Tichého oceánu, konkrétně nad úžinou Baši mezi Tchaj-wanem a Filipínami.
„Je to poprvé, co vzdušné síly Čínské lidové armády podnikly takové cvičení ve vzdušném prostoru daleko od pobřeží Číny,“ řekl mluvčí Šen Ťin-kche agentuře Nová Čína. Cílem podle něj bylo „navýšení mobilitu a bojeschopnost letectva na otevřeném moři“.
Čína připomněla historický kontext
Čína v posledních letech navyšuje každý rok svůj vojenský rozpočet o více než deset procent. Japonsko výdaje také zvedá, v porovnání však mnohem méně.
Vztahy mezi Japonskem a Čínou jsou přitom nejvypjatější od druhé světové války kvůli územním sporům. Své hrají i historické reminiscence z válečné okupace čínských území Japonci a zločiny, jež tam napáchali.
Čínský tisk nyní připomněl, že loď jménem Izumo se podílela na japonské invazi do Číny v roce 1937; v roce 1945 ji potopili američtí vojáci.