Japonsko začne vypouštět vodu z Fukušimy do moře. Potrvá to desítky let

Nelibost nad japonským rozhodnutím již vyjádřila také například Jižní Korea a Čína, oznámení Tokia naopak podpořil Washington.

Rozhodnutí japonské vlády je vyústěním několikaleté debaty o tom, jak naložit s velkým množstvím vody, která byla použita pro ochlazování jaderných reaktorů elektrárny poničených přírodní katastrofou. Voda je nyní ukládána v nádržích v areálu elektrárny, jejichž kapacita však bude naplněna na podzim roku 2022, uvedla nedávno společnost Tokyo Electric Power (TEPCO), která zařízení řídí. Postupné vypouštění vody do oceánu bude trvat zřejmě desítky let s tím, jak se bude dařit reaktory vyřazovat z provozu.

Japonci čistí tuto vodu pomocí filtračního systému, jenž z ní odstraňuje většinu nebezpečného materiálu vyjma tritia - izotopu vodíku, který se těžko separuje a je pokládán za relativně neškodný. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi při návštěvě elektrárny loni v únoru prohlásil, že vypouštění kontaminované vody do moře odpovídá celosvětovým standardům a je to běžný způsob, jakým jaderné elektrárny s vodou nakládají.

Některé nevládní ekologické organizace v čele s Greenpeace však tvrdí, že voda z Fukušimy obsahuje také další prvky, které jsou zdraví škodlivé, a o jejichž výskytu japonská vláda mlčí.

S plánem vlády rovněž dlouhodobě nesouhlasí místní obyvatelé a rybáři, kteří se bojí, že zákazníci přestanou kupovat ryby ulovené v oblasti.

Dopadů na životní prostředí se obává i Jižní Korea, která už nyní zakazuje dovoz mořských plodů z vod u Fukušimy. Soul vyjádřil své znepokojení a v reakci na oznámení Japonska uvedl, že zvýší vlastní měření radioaktivity v oblasti. „Bylo by těžké to přijmout, pokud by se Japonsko rozhodlo vypustit kontaminovanou vodu bez dostatečných konzultací,” uvedla jihokorejská vláda. Své obavy vyjádřil rovněž Tchaj-wan nebo Čína, která japonský krok označila za „extrémně nezodpovědný”.

Rozhodnutí Tokia naopak podporují Spojené státy, podle nichž Japonsko vykročilo cestou, jež se shoduje se všemi globálně přijímanými bezpečnostními standardy. Japonská vláda podle USA při rozhodnutí vystupovala transparentně.

Mohutné zemětřesení, které zasáhlo Japonsko 11. března 2011, uvrhlo zemi do největší krize od druhé světové války. Otřesy půdy vyvolaly místy až několikametrovou vlnu tsunami, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží. Podle statistik zemřelo 15.899 lidí a 2529 je evidováno jako pohřešovaných.

Tsunami poškodila také jadernou elektrárnu Fukušima. Ve třech jejích reaktorech selhaly chladící systémy a došlo tam k explozím a požárům. Úřady po havárii uzavřely oblast v dosahu 20 kilometrů od elektrárny, aby uchránily občany před škodlivými dopady uniklé radiace. Havárie se zapsala po bok nejvážnější jaderné katastrofy v dějinách v ukrajinském Černobylu z roku 1986.