Japonsko považuje Čínu poprvé za větší hrozbu než KLDR

Rusko, hlavní hrozba dob studené války, je až čtvrté. Kdo nebo co je na třetím místě, Reuters nezmiňuje.

„Je skutečností, že Čína rychle zvyšuje své vojenské výdaje,“ řekl podle agentury Reuters japonský ministr obrany Taro Kono a dodal: „Čína stále častěji vysílá své vzdušné a námořní jednotky na západ Tichého oceánu a přes Cušimský průliv do Japonského moře.“

Čína už neoperuje jen u svých břehů, ale pravidelně vysílá letadla a hlídkové lodě k Okinawě a do západního Pacifiku. O těchto hlídkách napsalo Japonsko v Bílé knize, že vzbuzují „obavy o národní bezpečnost“.

Důvodem je, že Čína si klade nároky na 90 procent rozlohy Jihočínského moře, kde buduje základny na umělých ostrovech. Její záměry nejsou jasné, i když tvrdí, že jí jde jen o mírový rozvoj. Čína v roce 2016 odmítla uznat verdikt mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu, který odmítl část čínských územních nároků v Jihočínském moři. V půlce druhé dekády také dával Peking najevo zájem rozšířit své působení ve Východočínském moři a rozhořel se spor okolo japonských ostrovů Senkaku.

Čínské ministerstvo zahraničí se proti vyjádřením v japonské Bílé knize ohradilo. Mluvčí čínské diplomacie Keng Šuang řekl, že Čína nebude akceptovat „nepodloženou japonskou kritiku“ svých normálních obranných a vojenských aktivit.

Obě země zvyšují v posledních letech své vojenské výdaje. Japonsko je za posledních sedm let zvýšilo o deset procent, aby mohlo čelit hrozbám ze strany Pekingu i Pchjongjangu. Část prostředků šla na protiraketový systém Aegis proti severokorejským balistickým raketám. Letošní rozpočet stoupl o 1,2 procenta na 5,32 bilionu jenů (1,2 bilionu korun).

Aby mohlo Japonsko čelit modernizaci čínských ozbrojených sil, které zavádějí do výzbroje bojová letadla páté generace, v posledním rozpočtu na obranu je vyčleněno 115,6 miliardy jenů (25,7 miliardy korun) na nákup dalších devíti stíhaček kategorie stealth Lockeed F-35 včetně šesti ve verzi se zkrácenou délkou vzletu, které mohou startovat z víceúčelových torpédoborců sloužících jako vrtulníkové nosiče.

Čínské výdaje na obranu letos stouply o 7,5 procenta na 4,2 bilionu korun, jsou tedy více než třikrát vyšší než ty japonské.

Japonská Bílá kniha také snížila význam Jižní Koreje jako spojence Tokia. To s ní v létě přestalo sdílet zpravodajské informace kvůli sporům o odškodnění Korejců nuceně nasazených za druhé světové války v japonských podnicích. Výraznější roli zaujímají další spojenci, zejména Austrálie a země ze Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).