Japonsko dále militarizuje, postaví letadlové lodě

V příštích pěti letech mají výdaje činit 282,4 miliardy dolarů, což je o 18 miliard více, než bylo v posledních pěti letech.

Na letadlové lodě se přestaví dva nosiče vrtulníku třídy Izumo o výtlaku 27 000 tun. Oba byly zařazeny do výzbroje v této dekádě a od začátku se spekulovalo, že mohou sloužit i jako letadlové lodě, protože mají průběžnou palubu a nástavbu s můstkem na pravé straně. I když na každé sloužilo sedm vrtulníků, byly koncipované pro až 28 letadel.

Zavedení obou lodí - zdaleka největších v Japonských silách obrany - znepokojilo Peking, protože měl pocit, že jde o lodě letadlové. Na japonské letadlové lodě má Čína špatné vzpomínky, protože z nich v třicátých letech vzlétaly japonské bombardéry. Pak byly použity k útoku na Pearl Harbor. Jedna z lodí, která se podílela na obou útocích, nesla jméno Kaga. Nazvání nového nosiče stejným jménem proto vyvolalo mírné pobouření.

Podle kritiků je letadlová loď útočnou zbraní, jejichž vlastnictví Japonsku zapovídá stávající pacifistická ústava. Ta vznikla po druhé světové válce, ve které bylo Japonsko spojencem nacistického Německa a okupovalo velkou část Asie. Snahou bylo, aby se podobná expanze nikdy nemohla opakovat, a tak devátý článek ústavy zakazuje Japonsku udržovat armádu. Vykládán je tak, že obrana země je dovolena. Současný premiér Šinzó Abe však prosazuje změnu pacifistické ústavy a chce, aby existence japonské armády byla ústavou oficiálně uznána.

Čínský list Global Times po zveřejnění plánu napsal, že přestavba vrtulníkových protiponorkových lodí třídy Izumo na letadlové, přičemž první by měla být hotová do pěti let, z nich dělá útočné zbraně: „Japonsko nesmí zapomenout na svoji neslavnou historii invazí do dalších zemí a regionů v asijsko-pacifické oblasti během druhé světové války.“

„Tyto kroky nepřispívají ke zlepšování vztahů mezi Čínou a Japonskem ani k regionální stabilitě a míru,” uvedla mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing na tiskové konferenci.

Podle bezpečnostního analytika ze Svobodné univerzity v Berlíně Coreyho Wallace „to dále komplikuje pronikání čínské vojenské moci do jihozápadní oblasti kolem japonského souostroví Rjúkjú”. Japonské lodě přitom mají menší výtlak než americké třídy Nimitz s 90 000 tunami, i než čínská, která má výtlak 58 000 tun.

Sporný je z téhož důvodu i plánovaný nákup řízených střel. I to by však podle kritiků mohlo znamenat porušení nynější japonské ústavy.

Šéf kabinetu Jošihide Suga ale plán posilování ozbrojených sil hájil: „Vzhledem k drastickým změnám bezpečnosti okolo Japonska učiní vláda všechna potřebná opatření k ochraně životů a majetku japonského lidu. Přehodnocení nové obranné doktríny má velký smysl.”

Větší výdaje na obranu jsou zdůvodněny možnými hrozbami, přičemž je zmiňováno, že Čína, Severní Korea a Rusko, ale také USA a NATO mají velké vojenské schopnosti, jimiž se musí Japonsko zaobírat. Za nepřítele ale považuje především Severní Koreu, jejíž vojenské schopnosti ale nelze přeceňovat, a Čínu.

„Rychlá modernizace čínské lidové armády, rozšíření jejích operačních schopností a jednostranné eskalace aktivit v oblastech blízko Japonska vyvolávají silné bezpečnostní obavy v oblasti i v mezinárodním společenství.” [celá zpráva]

Severokorejskou hrozbou zdůvodňuje Japonsko nákup pozemní verze amerického protiraketového systému Aegis za dvě miliardy. Zemi však může chránit i před čínskými nebo ruskými střelami.

Japonsko navýší i počet verzí stroje F-35A, které nejsou určeny pro letadlové lodě, na 105. Ve službě už má 42 těchto letadel, z nichž jedno přijde na 90 milionů dolarů. Ve výzbroji mají nahradit stárnoucí stroje F-15J.

Dodávky mají být rozloženy do deseti let, ale 27 strojů F-35A a 18 letounů F-35B bude dodáno stejně jako letadlové lodě do pěti let, během nichž míní Japonsko utratit za obranu 282,4 miliardy dolarů, které dále půjdou i na kybernetickou obranu a námořní transport.

Letouny F-35A by měly být rozmístěny mimo jiné na japonských ostrovech na okraji Východočínského moře, kde Čína vede teritoriální spory s řadou asijských zemí, včetně Japonska.

Lightningy využívají kromě Spojených států také Jižní Korea a Austrálie. Unifikace by usnadnila společné operace.

Nákup drahých amerických zbraní je také způsobem, jak snížit obchodní schodek s USA a zároveň posílit vojenskou spolupráci obou zemí. Tokio čelí tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby umožnilo dovážet více zboží ze Spojených států.