Jak ruská blokáda ukrajinského obilí vyvolává hlad a chaos ve světě

Ukrajina patří k předním světovým vývozcům kukuřice, ječmene a žita. Největší vliv na potravinovou bezpečnost má ale její pšenice. Za rok 2020 vyvezla zhruba 18 milionů tun této plodiny z celkové sklizně 24 milionů tun, což z ní činí pátého největšího vývozce na světě.

Společně s Ruskem se pak podílí na třetině vývozu obilí po celém světě.

V obou kategoriích patří mezi nejvíce závislé země na ukrajinském vývozu Egypt. Mezi léty 2016 a 2020 nakoupil z Ukrajiny pšenici za bezmála 57 miliard korun (1. místo) a dalších téměř 56 miliard (2. místo) za kukuřici. Egypt tak nyní patří k zemím, které válku na Ukrajině pociťují kromě samotné Ukrajiny nejvíce.

Po pandemii koronaviru stouplo hladovění mezi obyvateli Egypta o 25 procent. „Teď očekáváme další 10- až 12procentní nárůst, protože ohrožení lidé si nemohou dovolit zaplatit za potraviny vyšší částku a spoléhají se na potravinovou pomoc,“ uvedla Corinne Fleischerová ze Světového potravinového programu.

Hladomor jako takový Egyptu podle Davida Labordea z Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky nehrozí. Nejistá je ale politická situace. „Obavy se točí kolem vládních nákladů na udržení programů záchranné sociální sítě a zabránění politické nestabilitě,“ dodal Laborde.

Inflace v Egyptě vyletěla v červnu na 14,7 procenta. Před rokem byla 5 procent. Ceny vzrostly od začátku války na Ukrajině raketově. „Cereálie, které jsem si dříve kupovala, stály mezi 70 a 80 egyptskými librami (90 až 103 korun). Teď stojí 250 liber (322 korun),“ popsala jeden z mnoha případů enormního zdražování pro zpravodajskou stanici CNN Haja Arífová.

Egypt, který byl v antických dobách paradoxně obilnicí Římské říše, nyní 80 procent pšenice dováží z Ukrajiny a Ruska. Podle vládních statistik platí za jednu tunu aktuálně 435 dolarů (10 574 korun), loni platil 270 dolarů (6563 korun).

„Neobávám se o egyptskou ekonomiku, ale toho, že se mnoho Egypťanů dostane pod hranici chudoby,“ řekla egyptská ekonomická analytička Salma Hussejnová.

Washington Post připomíná, že vysoké ceny jídla a špatné životní podmínky odstartovaly tzv. arabské jaro, což byla vlna nepokojů, povstání a revolucí, které probíhaly ve většině arabských států od roku 2010 do prosince 2012.

„Konflikty vyvolávají hlad a hlad podněcuje konflikty,“ vysvětluje Fleischerová.

Podle Organizace spojených národů hrozí tento rok nedostatek jídla 47 milionům lidí na světě. Hned 20 milionů těchto lidí bude v zemích Afrického rohu, predikuje OSN.

Egypt je příkladem, ale problémy kvůli válce mají i další země. V Libanonu tvoří obilné výrobky 35 procent kalorického příjmu obyvatelstva. Na ukrajinské pšenici je závislá Libyie, Jemen, Somálsko či Keňa, ale také asijské státy jako Indonésie, Malajsie či Bangladéš.

V Evropské unii není dostupnost potravin ohrožena, protože země sedmadvacítky jsou do značné míry ohledně zemědělství soběstačné. Bezprostřední dopad má však ruská agrese na zvýšení nákladů v celém dodavatelském řetězci.

Zatímco egyptská ekonomika zřejmě přečká i nynější nárůst cen, Srí Lanka už se vinou války na Ukrajině dostala do politické nestability. „Po celém světě můžeme vidět, jak potravinovou nejistotu zhoršila ruská agrese na Ukrajině. Dopady vidíme všude,“ uvedl k situaci na Srí Lance americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Srí Lanku ničí týdny nepokojů vyvolaných vážným nedostatkem potravin a paliva. Prezident a premiér země už po vlně kritiky a protestů souhlasili s rezignací, v sobotu demonstrující dav dokonce vtrhl do jejich rezidencí.

Magazín Foreign Policy už v lednu upozornil, že válka na Ukrajině může vést nejen k hladomoru a politické nestabilitě, ale také k migraci s nimi spojenou.