Článek
Účastníci pochodu se shromáždili nejprve před Velkou synagogou a odtud pokračovali k Damašské bráně, která je ústředním místem setkání pro Palestince žijící ve východním Jeruzalémě. Cestou provolávali hesla jako „Smrt Arabům“, tančili a mávali izraelskými vlajkami. Vyzývali také k opětovné okupaci Pásma Gazy, kde Izrael už bezmála osm měsíců válčí proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za jeho říjnový teroristický útok.
Na nátlak izraelského krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, do jehož resortu spadá i policie, se pochod konal po tradiční trase, tedy palestinskou čtvrtí Starého města od Damašské brány až ke Zdi nářků. Ben Gvir v úvodu pochodu, po boku poslanců z jeho krajně pravicové strany Židovská síla, ale také ministryně pro sociální rovnost Maj Golanové z hlavní vládní strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, prohlásil, že Jeruzalém patří Izraeli.
„Hamásu z tohoto místa vzkazujeme: Jeruzalém je náš. Damašská brána je naše,“ prohlásil Ben Gvir. „A s pomocí boží bude naše i úplné vítězství,“ dodal s odkazem na válku v Gaze, kde by podle jeho tvrzení měl Izrael bojovat až do úplné porážky Hamásu.
„Náš lid nepoleví, dokud neskončí okupace a dokud nebude založen nezávislý palestinský stát s Jeruzalémem jako jeho hlavním městem,“ reagoval na středeční akci vůdce Hamásu Ismáíl Haníja.
Izrael uzavře detenční tábor, ve kterém byli údajně týráni Palestinci
Vlajkového pochodu úzkými jeruzalémskými ulicemi se každoročně účastní desetitisíce lidí, zatímco palestinští obchodníci ve strachu z rasově motivovaného násilí opevňují obchody, popisuje pochod agentura Reuters. Podle mluvčího izraelské policie byly v ulicích města letos nasazeny 3 tisíce policistů.
Izrael celý Jeruzalém – včetně východní části města, kterého se zmocnil v šestidenní válce v roce 1967 – považuje za „věčné a nerozdělené“ hlavní město Židovského státu. Tato anexe nebyla ovšem nikdy mezinárodně uznána. „Izraelci pochodující přes Jeruzalém s izraelskými vlajkami nejsou štváči, jen se tu bude konat národní svátek,“ řekl o oslavách mluvčí policie.
S touto pozicí nesouhlasí Palestinci, podle nichž je pochod pouhou provokací s cílem podrýt jejich nárok na to, aby byl Východní Jeruzalém hlavním městem budoucího nezávislého palestinského státu. Rovněž během loňského pochodu skupiny židovských mladistvých pokřikovaly slogan: „Smrt Arabům!“
Letos byla k pochodu upínána větší pozornost nejen kvůli možnému napětí mezi oběma skupinami, ale také kvůli možné reakci teroristického hnutí Hamás, jež vyzvalo k „všeobecné mobilizaci a konfrontaci“ v Jeruzalémě a na okupovaném Západním břehu.
V Jeruzalémě se nachází některá z nejsvětějších míst židovské, muslimské i křesťanské víry a středobodem konfliktů mezi těmito vírami je město už po staletí. V poslední době jde ale spíše o konflikty mezi návštěvníky města, samotní obyvatelé těchto tří vyznání žijí v ulicích Jeruzaléma vedle sebe v těsné blízkosti.
Chrámová hora
Před třemi lety násilí během pochodu vedlo k začátku desetidenní války mezi Izraelem a islamistickými hnutími, jež předem avizovala, že odpoví na jakýkoliv krok, který by vyhodnotila jako vpád do Mešity al-Aksá nebo pokus o vytlačení palestinských obyvatel z jejich domovů.
Letos policie uvedla, že účastníci pochodu do komplexu nazývaného Židy Chrámová hora, jenž je třetím nejsvětějším místem islámu a nejsvětějším místem judaismu, nevstoupí. Ve středu ranních hodinách ovšem jordánská správa komplexu umožnila místo navštívit velkému počtu židovských návštěvníků pod podmínkou, že se tam nebudou modlit.