Izrael nenarušuje humanitární pomoc Gaze a neporušuje naše zákony, zhodnotila po vypršení lhůty americká vláda

Zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel odmítl uvést, zda byla dle administrativy amerického prezidenta Joea Bidena stanovená kritéria Izraelem splněna, nebo ne. „Viděli jsme učiněný pokrok. Rádi bychom viděli ještě nějaké změny. Domníváme se, že kdyby nebylo zásahu USA, k těmto změnám nikdy nemuselo dojít,“ řekl reportérům Patel.

„Udělali jsme hodně. Velmi těžce jsme pracovali, abychom pomohli humanitárním potřebám v Gaze. Je to obtížné… protože na druhé straně máte Hamás. Takže i když necháme náklaďáky překročit hranice, Hamás se jich zmocní, a někdy můžeme udělat sto procent, a stejně nemůžeme zajistit výsledek,“ reagoval na vyjádření amerického ministerstva izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon.

Ještě 4. listopadu mluvčí ministerstva Matthew Miller uvedl, že jsou izraelská opatření k navýšení dostupnosti humanitární pomoci v Gaze nedostatečná, připomíná agentura Reuters. Ministerstvo také od zveřejnění dopisu, který se údajně nikdy neměl na veřejnost dostat, opakovalo, že zda Izrael požadavky splnil, bude hodnotit jen na základě reálných výsledků viditelných v Pásmu Gazy. Patel v úterý odmítl říct, proč se tedy nyní ministerstvo spokojuje jen s izraelskými opatřeními a nehodnotí jejich dopad.

Osm mezinárodních dobrovolnických skupin, včetně Oxfam a Save the Children, v úterý vydalo společnou zprávu, že Izrael americké požadavky nesplnil. Co se kamionů denně vjíždějících do Gazy týče, i Izrael uznává, že se k požadovaným 350 vozům s pomocí nepřiblížil. Izraelská armáda tvrdí, že se jich v současnosti za den do Gazy dostane přibližně 200, zatímco podle OSN jich není více než 50.

Izrael a agentury OSN se také dlouhodobě navzájem obviňují z toho, že se humanitární pomoci zmocňují palestinští ozbrojenci a gangy. Podle Izraele je to selhání agentur, které nejsou schopny pomoc řádně distribuovat. Ty naopak tvrdí, že jim Izrael neposkytuje dostatečnou záštitu. Američtí ministři se ve svém dopise před měsícem přiklonili na stranu OSN a uvedli, že z humanitární situace viní pouze Izrael, jakožto „okupující sílu“.

Všechny strany se naopak shodují, že Izrael splnil požadavek na otevření všech stávajících hraničních přechodů s Gazou a jednoho nového. Ten byl zřízen v Kisufimu. Zároveň Izrael zrušil některé celní požadavky, které přísun pomoci zpomalovaly.

Teroristické hnutí Hamás, s nímž Izrael v Gaze bojuje, již amerického vyjádření využilo k obvinění současné americké administrativy z politického a vojenského krytí Izraele. Vyhodnocení ze strany amerického ministerstva zahraničí je dle něj „potvrzením kompletního partnerství prezidenta Bidena v brutální genocidě proti našemu lidu v Pásmu Gazy“.

Bidenova administrativa Izraeli od teroristického útoku Hamásu ze 7. října, při němž bylo zabito 1200 lidí a 251 odvlečeno do zajetí, poskytuje silnou podporu. Od začátku izraelské protiofenzivy v teritoriu podle čísel místních zdravotnických úřadů kontrolovaných Hamásem, se kterými ovšem jako s poměrně přesnými pracuje i izraelská armáda, bylo zabito přes 43 tisíc Palestinců a více než dva miliony obyvatel Gazy musely opustit své domovy.