Imunita vůči koronaviru je na roky

Tým odborníků, kteří stojí za první publikovanou studií, uvedl, že paměťové buňky, které jsou zodpovědné za imunitní paměť, přežívají v kostní dřeni a mohou podle potřeby produkovat protilátky.

Při první nákaze koronavirem se paměťové B buňky rychle množí a ve velkém množství produkují protilátky. Jakmile je akutní infekce vyřešena, malý počet buněk se usadí v kostní dřeni a pořád tvoří ​​protilátky. V krvi protilátky sice postupně klesají, v kostní dřeni paměťové B buňky ovšem přetrvávají.

Druhá analýza, publikovaná na webu BioRxiv, tvrdí, že některé B paměťové buňky zrají a zesilují po dobu nejméně dvanácti měsíců od prodělání infekce.

Většina lidí, kteří se z covidu-19 zotavili a následně podstoupili vakcinaci, nebude podle vědců potřebovat přeočkování. Očkovaní lidé, kteří covid neprodělali, nebo ti, kteří se nakazili, ale nevykazovali silnou imunitní odpověď, však zřejmě další dávku potřebovat budou.

V této souvislosti se objevuje otázka, co je pro získání imunity lepší, zda prodělání nemoci, či očkování. V praxi na tom nezáleží, píše se ve studii. Málokdo se bude chtít úmyslně nakazit koronavirem, jen aby získal přirozenou imunitu. Nikdo totiž neví, jaký průběh nemoci by měl.

Virolog Alexander Kekulé se přiklání k tomu, že nákaza vede k širší imunitní odpovědi a stimuluje tělo složitějšími způsoby.

Trochu jinak to vidí Carsten Watzl, generální tajemník Německé společnosti pro imunologii. Ten očekává, že očkování bude mít ještě lepší, možná víceletý ochranný účinek, kdy očkovaný bude mít vyšší hladiny protilátek, než když se člověk přirozeně nakazí. Watzl současně nepředpokládá, že by se lidé měli každý rok přeočkovávat, jako je tomu například u chřipky. K opakování vakcinace by podle jeho názoru mohlo docházet v intervalech několika let.

Autoři obou studií připomínají, že se jim podařilo zkoumat jen omezený počet pacientů nakažených před rokem. Navzdory povzbudivým závěrům je podle nich nutné ve výzkumu dále pokračovat.