Článek
„Pokud nebudou okamžitě léčeny, hrozí smrt kvůli akutní vážné podvýživě nejméně milionu dětí,“ uvedla z Kábulu mluvčí WHO Margaret Harrisová.
Reportáž turecké stanice Anadolu ukázala zoufalou situaci mnohých Afghánců. „Nemáme co jíst, nemáme mouku, nemáme olej ani jiné trvanlivé potraviny. Nemůžeme se připravit na zimu. Nemáme ani dřevo, ani kamna. Nemáme nic. Moje děti chtějí jídlo. Pláčou, protože nemají jídlo. Navíc nemáme žádné oblečení,“ vylíčila 25letá matka čtyř dění Felvasa Feribová.
Útok na nemocnici v Kábulu: Mezi oběťmi je i vojenský velitel tálibů
Lékařka dětského oddělení intenzivní péče v Mirwaisově nemocnici v Kandaháru uvedla, že se situace zhoršuje: „Počet nemocných dětí s podvýživou se za dva měsíce zdvojnásobil.“
O pomoc žádá mezinárodní společenství i primář pediatrického oddělení v kábulské nemocnici Indíry Gándhíové Muhammad Emin Šarfirí: „Zdraví dětí v zemi je ohrožené.“
Humanitární organizace odešly
Když se Tálibán chopil v půlce letošního srpna moci, většina humanitárních organizací ze země ze strachu odešla, protože Tálibán během války útočil na zahraniční i místní pracovníky těchto organizaci. Navíc se zhroutily zavedené struktury a distribuční sítě.
„Potřebujeme mít přístup k lidem v nouzi, ale je to jen 2,5 měsíce od chvíle, kdy nastala v Afghánistánu nová realita. Nejsme si jisti, jak se dostat dál,“ řekla americké veřejnoprávní stanici PBS ředitelka WFP pro Afghánistán Merry-Ellen McGroartyová.
Uvedla, že někde jim už Tálibán poskytl přístup, jenže poznamenala také, že Tálibán není homogenní skupina.
Děti v Afghánistánu hladoví.
I mluvčí Tálibánu Zabihullláh Mudžáhíd řekl: „Jsme v kontaktu s mezinárodními nevládními organizacemi. Hodně pomoci už dorazilo. A je distribuovaná transparentně.“
Pomoc však nestačí. Problémem jsou sankce proti Tálibánu, jehož vláda není uznávána, a mnohé země ho označují za teroristickou organizaci. Země má zmrazené finanční prostředky, což ještě prohloubilo ekonomickou krizi vyvolanou svržením vlády.
Navíc se mezinárodní organizace snaží pomoc využít jako páku na hnutí, aby se mohly třeba dál vzdělávat dívky starší 14 let.
Afghánci prodávají dcery, aby měli na jídlo
Lékař Roberto Cairo, který po léta vede v Kábulu pobočku Červeného kříže, míní, že není prostor ztrácet čas: „Afghánistánu se musí pomoci, něco se musí udělat zejména na začátku zimy. Nemocnice nemají léky. Lidé nedostávají plat. Nemají jídlo. Každý den přijímám tolik nových pacientů. A poté, co se zotaví, říkají – prosím, pomozte mi, protože nemám vůbec nic. Ztratili práci, nemají budoucnost.“
„To je něco, na co by se mělo podívat teď mezinárodní společenství, na ostatní zapomeňte,“ dodal s tím, že zažil šest režimů, ale situace nebyla nikdy zoufalejší než teď.
Situaci zhoršuje Islámský stát
Dalším problém v zemi představují rostoucí aktivity Islámského státu, kvůli kterému se do mnohých oblastí pomoc dostává jen těžko. Zvláštní vyslankyně OSN Deborah Lyonsová řekla ve středu Radě bezpečnosti, že Tálibán není schopen zastavit šíření Islámského státu Chorásán v Afghánistánu.
Podle ní od chvíle, kdy se v půlce srpna Tálibán chopil v zemi moci, „roste aktivita“ radikálů a Tálibán ukázal „neschopnost“ expanzi chorásánské odnože IS zastavit.
Tálibán vede tajnou válku proti Islámskému státu
„Vypadá to, že IS, omezený dříve na několik provincií a Kábul, je nyní přítomen skoro ve všech provinciích,“ sdělila Lyonsová.
Postup Tálibánu zkritizovala. „Tálibán dává najevo, že vede koncentrovanou kampaň proti IS, ale tato kampaň vyvolává znepokojení, protože se zdá, že závisí na mimosoudním zatýkání a zabíjení lidí podezřelých z příslušnosti k IS,“ řekla Lyonsová poté, co se Islámský stát přihlásil ke dvěma explozím v Kábulu, jež si vyžádaly jednu oběť a šest zraněných. Šlo o několikátý útok IS v zemi v řadě.
Obě organizace jsou radikální muslimské, Tálibán ale bojoval s Islámským státem ještě před tím, než se zmocnil Afghánistánu, protože mu nechtěl přepustit moc, a liší se od něj také ideologicky. Islámský stát Tálibánu vytýkal, že dělá kompromisy a že jednal s USA.