Článek
„Víme, že Peking pokračuje v nátlaku a zastrašování a že si klade nároky na naprostou většinu Jihočínského moře,” řekla v Singapuru Harrisová.
Čína po druhé světové válce vznesla nároky na 90 procent rozlohy na zdroje bohatého Jihočínského moře, kde je hojnost ryb a pod nímž leží zásoby plynu. Poté, co Čínu ovládl Mao-ce tung, Peking nemohl své zájmy dlouho uplatnit, uznávaly je jen lidové demokracie, jakmile však v novém tisíciletí síla a moc Číny vzrostla, země s nimi opět přišla.
Na útesech ve vodách, kde mají své výsostné ekonomické zájmy jiné země, začala Čína budovat umělé ostrovy a na nich základny s radary, protilodními a protiletadlovými střelami.
Harrisová připomněla také nároky Pekingu vůči Filipínám, jež v roce 2016 označil tribunál v Haagu za nepodložené. Pelking verdikt odmítl jako nulitní.
„Tyto nezákonné nároky odmítl v roce 2016 tribunál, ale akce Pekingu pokračují v podkopávání řádu stanoveného právem a ohrožují suverenitu států,“ dodala viceprezidentka.
Čína chce zesílit kontrolu nad Jihočínským mořem, verdikt z Haagu nerespektuje
Spory má kvůli svým nárokům Peking i s Vietnamem, Malajsií a Brunejí. Harrisová zdůraznila, že USA jsou oddány podpoře svých spojenců v oblasti, která má za prezidentování Joea Bidena stále větší význam.
Mořem vedou klíčové lodní trasy, po nichž se ročně přepravuje zboží za biliony dolarů, Washington se však staví i proti snaze Číny upevnit a rozšířit svůj vliv.
„Je v našich životních zájmech stát společně s našimi spojenci a partnery v jihovýchodní Asii při obraně svobodné a (volné plavbě) otevřené indopacifické oblasti,“ řekla Harrisová na americké válečné lodi USS Tulsa v singapurském přístavu. Uvedla, že „velká část historie 21. století bude napsána v této oblasti“.
Čínu pak měla zřejmě uklidnit její slova, že „angažmá USA v oblasti není zaměřené proti jedné zemi a nejde o to, aby si země v oblasti vybíraly mezi Čínou a USA“.
Harrisová během návštěvy v jihovýchodní Asii dorazí ve středu do Vietnamu.
Čína zatím její výroky nekomentovala.