Článek
Na výzkumu se podíleli vědci z USA, Německa a Švýcarska. Na observatoři Sphinx ve výšce 3580 metrů na švýcarském Jungfraujoch analyzovali chemické složení oblaků v letech 2006 a 2007.
„Kapky vody při nulové teplotě v atmosféře nezamrznou,“ upozornil profesor Joachim Curtius z Fankfortu. Analýza procesu formování srážkových mraků a ledových částeček je podle profesora Stephana Borrmanna klíčová pro pochopení fungování pozemského klimatu a koloběhu vody i v souvislosti s globálním oteplováním.
K formování srážkových systémů a ledových krystalů mohou přispívat různé nečistoty, včetně prachu ze Sahary. Ovšem olovo podle studie spouští krystalizaci rychleji než ostatní látky i za vyšších teplot. Pokud by všechny led formující částice v atmosféře obsahovaly olovo, pak by podle vědců dosahovalo množství tepla vyzářené z jednoho čtverečního metru 0,8 Wattu. Pro srovnání: ekvivalent lidmi vyprodukovaných emisí oxidu uhličitého na jeden metr čtvereční odpovídá 1,6 Watt.
Vědci se proto domnívají, že emise z provozu aut, které jezdily v 70. a 80. letech na olovnatý benzin, v tomto období významně brzdily projevy globálního oteplování. Podle vědců by to vysvětlovalo, proč se nárůst teplot začal projevovat až od 90. let.