Článek
Guterres podle ní dodal, že OSN uvažuje o zahrnutí čpavku do obilné dohody, kterou díky zprostředkování této světové organizace uzavřely Moskva a Kyjev koncem července. Putin podle agentury TASS v telefonátu zdůraznil, že obilí by se na základě této dohody mělo dostávat především do zemí, kde jsou problémy s nedostatkem potravin.
„Export ruských potravin a hnojiv funguje, ale v menším objemu, než je žádoucí a nutné,“ citovala Guterrese agentura AFP. „Vedou se diskuze o možnosti, že by Rusko vyváželo čpavek přes Černé moře,“ uvedl šéf OSN.
Ukrajinská loď s obilím poblíž afrického přístavu Džibuti
K výrobě čpavku, který je klíčovou složkou dusíkatých hnojiv, je zapotřebí zemního plynu. Kvůli prudkému zvýšení cen plynu mnozí evropští producenti hnojiv výrobu čpavku zastavili. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu na konci února bylo navíc uzavřeno potrubí, kterým proudil čpavek z ruského Povolží do ukrajinského přístavu Oděsa.
„Situace s hnojivy ve světě je dramatická,“ řekl Guterres a zopakoval, že má obavy z potravinové krize ve světě v nadcházejícím roce.
Rusko v poslední době kritizuje dohodu z července o obnovení vývozu zemědělské produkce ze zablokovaných ukrajinských přístavů. Podle něj totiž ujednání dostatečně neřeší export ruských potravin a hnojiv. Minulý týden Moskva varovala, že by dohodu v listopadu nemusela prodloužit.
Putin ujednání označil za podvod na chudé země, protože většina obilí vyváženého z Ukrajiny podle něj končí v zemích Evropské unie. Podle údajů OSN ale od obnovení vývozu v srpnu zamířila do členských zemí EU méně než polovina vypravených lodí.