Článek
„Je to velké ohrožení francouzských zájmů v regionu a Francie samotné. Je to jako Afghánistán v roce 1996, kdy bin Ládin našel místo větší než Francie, kde mohl organizovat výcvikové tábory a připravovat teroristické útoky,“ komentoval dění v Mali analytik Francois Heisbourg z Nadace pro strategický výzkum v Paříži, který částečně financuje francouzská vláda.
Radikálové z organizací Al-Káida v islámském Maghribu, Ansar Dine a Hnutí jednoty a džihádu v západní Africe v březnu ovládli dvě třetiny Mali. Nejprve povstaly kmeny Tuaregů a způsobily pád prezidenta, ale pak se do konfliktu vmísili islamisté. Vláda se je teď snaží z nabytých rozsáhlých pouštních oblastí vytlačit a požádala o zahraniční pomoc Africkou unii a Radu bezpečnosti OSN.
Francie se obává, že by se Mali mohla stát novým útočištěm pro teroristy. Radikálové tam v současnosti zadržují šest jejích občanů a několik Francouzů se také přidalo k maghribské Al-Káidě.
Paříž proto podporuje vojenskou operaci na severu Mali. Hlavní roli ale hrát nechce a společně s OSN usiluje o to, aby akci vedla Africká unie, informovala agentura AP.
Letouny ještě letos
Mezitím Francouzi jednají o Mali a širší oblasti Sahelu v Paříži s americkou delegací vedenou náměstkem ministryně zahraničí pro africké záležitosti Johnniem Carsonem.
Vláda v Paříži už rovněž rozhodla o nasazení dvou bezpilotních pozorovacích letounů v západní Africe, potvrdil AP nejmenovaný zástupce ministerstva obrany. Jejich mise má začít ještě letos. Podle serveru Intelligence Online má pozorovací lety zajistit firma CAE Aviation sídlící v Lucembursku.
Francie má v bývalých koloniích v západní Africe stovky vojáků.