Článek
„Vojenská spolupráce mezi Francií a Nigerem je minulostí (…) V následujících týdnech budeme jednat o odchodu našich vojáků, protože chceme, aby se tak stalo v klidu,“ oznámil Macron podle serveru Politico v neděli večer ústup ozbrojených sil své země z Nigeru. Paříž tam má asi 1500 mužů ve zbrani.
Ve stejném projevu Macron též zmínil, že nigerskou metropoli Niamey opustí francouzský velvyslanec.
Podle Macrona se jeho situace stala „neudržitelnou“, protože pučisté drží francouzského velvyslance již několik týdnů na francouzském velvyslanectví jako rukojmí, nedovolují mu vycházet a zásoby potravin v budově pomalu docházejí.
Západ stahuje své lidi z Nigeru, jeho sousedé hrozí vojenským zásahem
Paříž tak v krátkém sledu zcela vyklízí pozice již ve třetí západoafrické zemi, před Nigerem to byla Burkina Faso a Mali.
Území všech zmíněných států, dohromady o obrovské ploše téměř tří milionů čtverečních kilometrů, byla do roku 1960 spravována v režimu francouzské koloniální správy.
Jde o prudkou změnu postoje, ještě před několika dny trvala Paříž na tom, že z Nigeru odejde pouze v případě, pokud ji o to požádá demokraticky zvolený - a pučisty sesazený - prezident Muhammad Bazoum.
Toho však vojáci po úspěšném převratu drží v zajetí a na chod státu nemá žádný vliv. Macronovo prohlášení, že Paříž „i nadále uznává jako legitimní hlavu státu prezidenta Bazouma“, zní proto jen jako slabá náplast na ústup ze země.
Vyplní Rusko mocenské vakuum?
Nigerská vojenská generalita odůvodnila převzetí moci zejména zhoršenou bezpečnostní situací, tedy aktivitami islamistických teroristických bojůvek.
Ty působí po celém území Sahelu (oblasti při jižním okraji Sahary) a francouzská přítomnost v Nigeru s tím podle názoru armády nebyla schopná nic udělat.
Jak velká je podpora pučistů mezi populací Nigeru, není možné nezávisle zjistit, nicméně v týdnech po převratu se v Niamey i dalších městech konaly masové demonstrace na podporu armády.
Protestující v Nigeru mávali ruskými vlajkami.
Mnozí účastníci mítinků provolávali protifrancouzská hesla, v davu byly vidět ruské vlajky.
Na Západě panují obavy, že situace v Nigeru by mohli využít wagnerovci, kteří již působí v Mali (tam na oficiální pozvání vlády), Burkině Faso a také v Libyi.
Wagnerovci jsou ovšem po podezřelé smrti svého šéfa Jevgenije Prigožina sami v chaosu a jejich přítomnost v Nigeru zatím nebyla věrohodně doložena.
Vojenská junta v Nigeru zadržela francouzského velvyslance, nechává jej o hladu
