Článek
Šestasedmdesátiletý Duterte stojí v čele Filipín od roku 2016 a podle tamní ústavy smí úřad vykonávat jen jedno šestileté období. Jeho kritici však už dříve uvedli, že u nejvyššího soudu napadnou i jeho případnou kandidaturu na viceprezidenta.
„Mezi Filipínci převládá pocit, že nejsem oprávněn kandidovat a že by bylo porušením ústavy kandidovat na viceprezidenta,” vysvětlil podle AFP svůj krok Duterte. „Dnes oznamuji svůj (budoucí) odchod z politiky,” dodal.
Může to souviset s možnou kandidaturou Duterteho dcery, třiačtyřicetileté Sary Duterteové-Carpiové. Tato starostka města Davao se vyjadřovala k možné kandidatuře nejednoznačně. Minulý měsíc podle BBC uvedla, že se klání nezúčastní. Její otec řekl, že souhlasí s tím, aby kandidoval jen jeden člen rodiny. I když oficiální kandidaturu neoznámila, ve všech letošních průzkumech vedla.
Zatímco její podpora podle zářijového průzkumu citovaného tento týden agenturou Reuters klesla, roste popularita jiných kandidátů, zejména dvaačtyřicetiletého boxera Mannyho Pacquiaa, který oznámil kandidaturu před dvěma týdny a který je od roku 2016 senátorem.
Prezidentské volby na Filipínách se konají příští rok v květnu.
Tvrdá politika Duterteho
Duterte už před nástupem do úřadu hlavy státu jako starosta města Davao proslul tvrdou protidrogovou kampaní, v níž pokračoval i jako prezident. Bezpečnostní složky během boje proti drogám zabily přes 6000 lidí, převážně menších obchodníků či uživatelů drog. Podle organizací hájících lidská práva je obětí mnohem více.
Letos v září soudci Mezinárodní trestního soudu (ICC) v Haagu oznámili, že ICC zahájí vyšetřování vražd spáchaných v rámci boje filipínské vlády proti obchodu s drogami. Vyšetřování se má týká let 2011 až 2019, kdy Filipíny spadaly do jurisdikce tohoto soudu, než Duterte rozhodl o odstoupení Filipín od zakládající smlouvy ICC.