EU pošle Libanonu miliardy finanční pomoci, slíbila Von der Leyenová

Von der Leyenová ve čtvrtek navštívila Bejrút spolu s prezidentem Kypru Nikosem Christodoulidesem. Plánovanou finanční pomoc následně oznámila po schůzce s tamním premiérem Nadžíbem Míkátím, jenž v současnosti zastává také povinnosti prezidenta.

Cílem pomoci rozdělené do několika dávek je podle von der Leyenové posílení základních služeb jako vzdělání, sociální ochrana a zdravotnictví a povzbuzení ekonomických reforem v krizí zasažené zemi.

Finanční injekce má Libanonu též pomoci s proudem syrských uprchlíků. „Chápeme výzvy, kterým Libanon čelí při hoštění syrských uprchlíků a dalších vytlačených osob. Zajistit zdar hostitelských komunit a syrských uprchlíků je klíčové,“ řekla von der Leyenová s tím, že se též plánuje podívat na to, jak „pomoc EU zefektivnit“, což by mohlo zahrnovat i „strukturovanější přístup k dobrovolným návratům“, Syřanů.

Tento krok dle severu Euronews přišel poté, co lídři EU před měsícem podpořili prohloubení vztahů s Bejrútem ve snaze chránit ho od dopadů konfliktu na Blízkém východě. Kypr zároveň upozornil na prudký nárůst počtu syrských uprchlíků, kteří putují k jeho břehům právě z Libanonu. Oznámení pomoci následuje též sérii dohod, jež Brusel loni ve snaze omezit migraci do Evropy uzavřel s několika africkými zeměmi.

Prohlubující se ekonomická krize a slabá vláda činí Libanon obzvlášť otevřeným destabilizaci způsobené probíhajícím konfliktem mezi Izraelem a Hamásem. Na půdě země také sídlí militantní skupina Hizballáh, jež od začátku bojů v Gaze útočí raketami přes hranice na Izrael, který palbu opětuje. Hizballáh také zastává 15 křesel v libanonském parlamentu.

V Libanonu se momentálně nachází 1,5 milionu syrských a 210 tisíc palestinských uprchlíků. Oblastní nestabilita by tak mohla spustit masivní migrační vlnu do Evropy skrz Kypr. Ten již na začátku dubna oznámil, že dočasně přeruší zpracovávání žádostí o azyl kvůli nárůstu počtu uprchlíků, kteří u jeho břehů končí po 260 km dlouhé plavbě z Libanonu.

Celkem Kypr za první čtvrtletí roku 2024 přijal více než 2000 Syřanů, již dopluli k jeho břehům. Loni za stejné období toto číslo činilo jen 78 lidí. Pokračování tohoto trendu Kypr zkusil řešit i drastickým krokem, kdy do mezinárodních vod nasadil hlídková plavidla, aby další migranty od plavby odradil.

Prezident Christodoulides na lídry EU také apeloval, aby znovu vyhodnotili „bezpečné zóny“ uvnitř Sýrie, což by mohlo vést k návratu migrantů do jejich domoviny. „Potíže na kyperských hranicí jsou jen příkladem toho, co by se mohlo stát, pokud se tento problém nevyřeší,“ uvedl ve čtvrtek libanonský premiér Míkátí.

Libanon se v ekonomické krizi zmítá od roku 2019. Stát podle agentury Reuters také nebyl schopen zavést většinu reforem požadovaných Mezinárodním měnovým fondem, aby splnil kritéria na financování. Rostoucí přítomnost migrantů na území Libanonu pak někteří jeho představitelé využívají jako trumf ve vyjednáváních a vyhrožují, že pokud Libanon neobdrží další ekonomickou podporu, přestane zastavovat lodi migrantů směřující do Evropy.