Článek
List uvedl s odvoláním na čínskou firmu Yangmei Chemical Industry Machinery, která spadá pod jednu z největších čínských uhelných společností, že dokončila v červenci velký zplynovač. Ten může vyprodukovat až 40 tisíc kubíků plynu za hodinu. Jeho výkon je takový, že sám dokáže pokrýt desetinu severokorejského ročního dovozu ropy a jejích derivátů, uvedl expert na severokorejskou energetiku David Von Hippel z institutu Nautilus.
Zplynovač, který má stát v průmyslové zóně severně od Pchjongjangu, zatím údajně nebyl do KLDR převezen.
KLDR už plyn z uhlí využívá
Severokorejská státní televize už v listopadu uvedla, že se proces zplyňování uhlí používá v malých elektrárnách, aby se zvýšily dodávky elektřiny.
Rozvoji této technologie věnuje Pchjongjang velkou pozornost. Čínská společnost Hebei Kaiyue Group oznámila, že sedm členů severokorejské Akademie věd navštívilo v červnu jedno z jejích zařízení, aby studovali přeměnu uhlí na metanol, čpavek a dimetylether. Cílem bylo najít alternativu pro naftu.
Benzin z uhlí vyráběli za války Němci
Technologie zplynování uhlí je využívána od devatenáctého století k výrobě svítiplynu, který se používal pro veřejné osvětlení i v kuchyních, než byl nahrazen bezpečnějším zemním plynem. Dá se ale použít i k pohonu vozidel. Z uhlí se dá vyrábět i syntetický benzin, což dělali za druhé světové války Němci, když ztratili přístup na ropná pole na Ukrajině a v Rumunsku.
Německou technologii zplyňování uhlí získali Severokorejci od SSSR v šedesátých letech, ale výrazně ji nerozvíjeli a dávali přednost levnějšímu dovozu ropy.
K té ale nyní nemají přístup, a navíc nemohou vyvážet své uhlí, takže se k technologii zplyňování vrátili. Čína navíc v posledních letech věnovala této technologii značnou pozornost a rozvíjela ji, protože se dá využívat i v elektrárnách, které pak mají menší emise. Čína má značné zásoby uhlí, ale nedostává se jí ropy.