Článek
Sedmdesátiletý Orlov působil déle než dvě desetiletí jako jeden z lídrů lidskoprávní skupiny Memorial. Ta od svého založení v roce 1989 dokumentovala porušování lidských práv od dob sovětského vůdce Josifa Stalina po současnost a chránila svobodu řeči.
Agentura Reuters píše, že se obzvlášť zaměřovala na identifikaci a uctění jednotlivých obětí. V roce 2022 obdržela Nobelovu cenu za mír. Již rok před tím byla přitom v Rusku zakázána a rozpuštěna.
Zástupci Memorialu uvedli, že Orlova ihned po vyřčení rozsudku justiční stráž spoutala a eskortovala do vazby.
Ve svém závěrečném prohlášení Orlov v pondělí odsoudil ruské „škrcení svobody“ a o státu mluvil jako o „dystopii“.
Za svůj článek Orlov původně od okresního soudu dostal pokutu ve výši 150 tisíc rublů (38 tisíc korun). Následně bylo přikázáno opakování procesu, ovšem tentokrát prokurátoři požadovali jeho uvěznění na dva roky a jedenáct měsíců. Zvláštní reportérka OSN pro lidská práva v Rusku Mariana Katzarová soud s Orlovem nazvala „zorganizovaným pokusem utišit hlasy obránců lidských práv v Rusku“.
Spolupředseda Centra pro lidská práva Memorial, nositel Nobelovy ceny za mír, Oleg Orlov
Podněstří chce požádat Putina o připojení k Rusku, tvrdí místní aktivista
