Drogy, daně, poplatky a tajemní sponzoři. Odkud pocházejí miliardy Tálibánu

Obrovské příjmy plynou především z obchodu s opiem a heroinem. Není to ale jediný zdroj příjmů. Jsou to speciální daně, zvláštní poplatky uvalené na mobilní operátory a mezinárodní dopravní společnosti, ale také těžba nerostů.

„Drogy se nebudou vyrábět ani pašovat. Afghánistán už nebude zemí, kde se pěstuje opium,“ přitom prohlásil Zabiulláh Mudžáhid, mluvčí Tálibánu.

Takové sliby tu už ale jednou byly. V roce 2000, když islamisté hledali uznání na mezinárodní scéně, zakázali pěstování máku na opium.

Pole byla zničena a obchodování s drogami výrazně pokleslo. Když ale USA napadly Afghánistán a radikálové ztratili moc, obchod s opiem, heroinem a metamfetaminem začal opět vzkvétat.

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) označil Afghánistán za největšího producenta opia na světě. Loni se tam sklizeň máku zvýšila o 37 procent.

Celková plocha polí osetá touto plodinou je 263 tisíc hektarů, což je absolutní rekord. Obchod s drogami přináší Tálibánu podle odhadů UNODC 400 milionů dolarů (8,7 miliardy korun) ročně.

Po dlouhou dobu to pro ně byl hlavní zdroj příjmů. V posledních letech se ale situace změnila, islamisté diverzifikovali svou ekonomiku, píše agentura RIA Novosti.

Tálibán nejprve na kontrolovaných územích uvalil na dopravní společnosti a mobilní operátory speciální poplatky a zavedl nové daně.

V květnu OSN uvedla, že roční příjem Tálibánu se pohybuje mezi 300 miliony a 1,6 miliardami dolarů. Jen loni islamisté vybrali na daních 160 milionů dolarů.

Islamisté se v první fází získávání nadvlády nad Afghánistánem začali cíleně zmocňovat regionů bohatých na nerostné zdroje a suroviny prodávali soukromým společnostem z Číny, Pákistánu a Spojených arabských emirátů.

Vynáší jim to podle odhadu zatím 460 milionů dolarů (10 miliard korun).

Tálibánu navíc pomáhají soukromí sponzoři ze zahraničí. Jak zjistila BBC News, zhruba 500 milionů dolarů ročně pochází od dárců ze zemí Perského zálivu; Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kataru.

„Tálibán vybudoval finanční impérium, ale to se začne otřásat, až převezme vládu,“ předpovídala západní média.

A jejich předpověď se začala naplňovat. Lidé slibům nevěřili a zaútočili na banky, aby si vybrali své úspory, popisují korespondenti agentury Bloomberg.

To vážně zasáhlo ekonomiku. Bankovní systém je paralyzován. Musel se omezit výběr hotovosti, protože peníze docházejí. Ceny raketově rostou. Mouka a máslo zdražily o třetinu.

Sedmdesát pět procent vládních výdajů bylo obvykle pokryto mezinárodní pomocí. Kábul obdržel přes čtyři miliardy dolarů ročně. Tálibán se ale na mezinárodní pomoc nemůže spolehnout.

Podle šéfa afghánské centrální banky Adžmala Ahmadího, který ze země uprchl, je většina nashromážděných prostředků mimo zemi.

Sedm z devíti miliard devizových rezerv je drženo ve Spojených státech. Bidenova administrativa se tato aktiva chystá zmrazit.

Afghánistán čelí nárůstu inflace, znehodnocování národní měny a zvýšené chudobě. Pokud nová vláda nedosáhne uznání mezinárodního společenství, hrozí jí izolace.