Článek
Sama ekonomika neměla být tématem pátečních rozhovorů mezi zástupci obou zemí. Jediným zástupcem ekonomické sféry byl předseda Korejské komory pro obchod a průmysl, který se ovšem účastnil jen závěru.
Je to pochopitelné, KLDR čelí tvrdým sankcím a obecně panuje přesvědčení, že právě ony přivedly Kim Čong-una k jednacímu stolu. Jihokorejské firmy však čekají, že by mohlo přijít uvolnění a s ním i příležitosti k zisku.
Šéf Asociace firem z kesongské průmyslové zóny Šin Han-jong řekl, že předpokládá, že by mohl navštívit Severní Koreu ještě před plánovanou schůzkou severokorejského lídra Kim Čong-una s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dvě minulé žádosti o vstup mu byly zamítnuty.
Levná síla ze severu
Nadějí pro firmy je ustavení permanentní společné kanceláře v severokorejském Kesongu u kdysi ekonomicky výkonné společné průmyslové zóny.
„Ekonomická spolupráce rozptýlí obavy firem z obtíží při obchodu na domácím i globálním trhu,“ řekl ředitel asociace korejských firem s vysokým potenciálem Kang Ho-gap.
Prostě řečeno, firmy by měly možnost využívat levnější pracovní sílu, což by zvýšilo jejich konkurenceschopnost, protože platy v Jižní Koreji jsou už vysoké.
Jsou tu ale i další šance, především obnova severokorejské dopravní infrastruktury, jejíž špatnou kvalitu zmínil při pátečním jednání s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem i severokorejský vůdce.
V závěrečném dokumentu je uvedeno, že se budou propojovat železnice a silnice. To bude velká šance pro jihokorejské stavební firmy a dodavatele příslušných technologií.
Nová zóna volného obchodu?
Kromě toho je tu také starý projekt z roku 2007, o němž se mluvilo na posledním mezikorejském summitu, podle nějž by se měl kesongský model rozšířit i na severokorejské město Hedžu a měla by vzniknout zóna volného obchodu mezi jihokorejským Inčchonem a Hedžu nazývaná Pás mírové spolupráce ve Žlutém moři.
Tím by se také vyřešil spor o námořní hranici ve Žlutém moři, protože stávající návrh, kdy se hranice ohýbá na sever k severokorejským břehům, KLDR neuznává.
Jihokorejský strážný u kontrolního stanoviště na cestě do průmyslové zóny v severokorejském Kesongu
Ostrov Jongčong-do, kde se nachází Inčchonské mezinárodní letiště, které je největší v Koreji, by se nejprve měl spojit mostem s dalším jihokorejským ostrovem Ganhwa-do v ústí řeky Han, což by mělo stát 727 miliard wonů (14 miliard korun). Odtamtud by pokračovala cesta dál do Kesongu, což by vyšlo na 1,2 miliardy. Druhá větev by vedla do Hedžu.
Takováto rozsáhlá ekonomická zóna by dala nový impuls jihokorejskému průmyslu a obchodu.