Článek
Šest ruských transportních Iljušinů Il-76 přistálo ráno na letišti ve městě Ivanovo, které leží zhruba 250 kilometrů severovýchodně od Moskvy. Pak následovaly další čtyři stroje a další čtyři letadla dosedla na vojenské letiště Čkalovskij nedaleko hlavního města.
Rusové byli v Kazachstánu nasazeni v rámci sil Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) spolu s vojáky Arménie, Běloruska, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu. O jejich vyslání požádal kazachstánský prezident Tokajev.
Celkem do Kazachstánu dorazilo na 2030 zahraničních vojáků. Prezident Tokajev misi ODKB označil za skončenou už v úterý. Kompletně staženi by měli být zahraniční vojáci do 19. ledna.
Zahraniční jednotky se začnou z Kazachstánu stahovat za dva dny
Nepokoje v největší vnitrozemské zemi světa propukly 2. ledna jako protesty proti zdvojnásobení cen pohonných hmot. I když Tokajev slíbil ceny vrátit na loňskou úroveň a zastropovat je, demonstranti zaútočili v několika městech na úřední budovy, především v Almaty, kde vypálili budovu radnice i prokuratury a rezidenci prezidenta.
V dalších dnech podle oficiálních údajů přišlo o život nejméně 164 demonstrantů a 16 příslušníků bezpečnostních sil, na 16 000 lidí bylo zatčeno. Reportér BBC Steve Rosenberg ale hovoří o stovkách obětí.
Tokajev, který svým bezpečnostním silám povolil střelbu do demonstrantů ostrými náboji, tvrdí, že mezi protestujícími byli teroristé z různých středoasijských zemí, Afghánistánu a z Blízkého východu.
Lidé vyrabovali všechno, stěžuje si kazašský prodejce
Situace se v posledních dnech uklidnila. Kazachstánské úřady, které kvůli způsobu potlačení nepokojů čelily kritice Západu, ve čtvrtek informovaly, že ve většině správních celků byl ukončen stav protiteroristické operace. Výjimku tvoří město Almaty a okolní Almatinská a Žambylská oblast, v nichž pokračuje zadržování osob, které jsou podezřelé z trestné činnosti během nepokojů.
I když šlo zřejmě o projev nespokojenosti se zhoršující se ekonomickou situací, objevily se spekulace, jestli nešlo také o boj o moc v kazachstánském vedení mezi Tokajevem, ochotným více naslouchat veřejnosti, a dlouhodobým vládcem země Nur-sultanem Nazarbajevem, do kterého byly zapojené tajné služby.