Článek
Keňský prezident Wiliam Ruto, který předsedá Východoafrickému společenství, vyzval k příměří a oznámil, že prezidenti Demokratické republiky Kongo a Rwandy se budou účastnit krizového zasedání.
M23 kontroluje od roku 2021 rozsáhlé oblasti na východě Konga, které jsou bohaté na nerosty. Rychlý postup rebelů v době pandemie covidu nevyvolal pozornost mezinárodního společenství. M23 však postupuje dál.
Jen od začátku letošního roku před hnutím uteklo 400 000 lidí v provinciích sousedících s Rwandou, uvedla OSN, která už v sobotu z Gomy stáhla všechny své pracovníky, jejichž přítomnost nebyla ve městě nutná.
Útoky na východě Konga připravily o život na tři stovky lidí
Jednou z uprchlic je Alice Fezaová, která řekla BBC, že postupně před M23 utekla z Kinwanjji, Rutshuru, Kubumby a nyní Gomy: „Lidé utíkají všude a my nevíme, kam dál jít. Válka nás dohnala v rodinách, které nás přijaly, a my už nemáme kam jím.“
Silnice vedoucí z Gomy jsou zablokovány rebely a nefunguje ani letiště, potvrdila OSN.
Mrtví vojáci OSN
Poté co v bojích s rebely padlo 13 vojáků sil OSN, vyzval generální tajemník OSN António Guterrs Rwandu, aby „ukončila podporu M23 a stáhla se z území DR Kongo“.
Také vyzval M23, aby „okamžitě ukončilo všechny nepřátelské aktivity a stáhlo se z okupovaných území.“ Nejen konžské vedení, ale i OSN tvrdí, že M23 je podporovaná Rwandou.
Rwanda své zapojení nepopřela, tvrdí ovšem, že Kongo chce svrhnout její vládu. Její zástupce na zasedání rady bezpečnosti OSN Ernest Rwamucyo dal najevo lítost, že mezinárodní společenství se rozhodlo raději odsoudit skupinu M23 než konžskou armádu, která podle něj porušila příměří.
Dekády konfliku
M23 vzniklo v roce 2012 odštěpením od jiné vzbouřenecké skupiny na východě Konga, kde zahájilo postup. Tvrdí, že jeho cílem je hájit Tutsie, kteří jsou na východě Konga diskriminováni. Při postupu obsadilo oblasti, kde jsou doly na zlato, kobalt a tantal, který se v nich nelegálně těží.
U kořenu střetů jsou dlouholeté střety mezi Hutuy a Tutsii, které vyvrcholily v roce 1994 během genocidy ve Rwandě, kde Hutuové vraždili nejen Tutsie, ale i umírněné Hutuy. Tutsiové z Rwandy utíkali do sousedních zemí.
Když byli Hutuové poraženi, statisíce jich v roce 1994 přešly do Zairu (dnešní DR Kongo), kde žili Tutsiové. Válka se pak přenesla i na jeho území, kde se Tutsiové v roce 1996 zapojili do tažení opozičního konžského vůdce Laurenta-Désirého Kabily. To vyvrcholilo v roce 1997 svržením diktátora Mobutu Sese Seka.
Sto dní pekla rwandské genocidy si vyžádalo nejméně půl milionu mrtvých
Když Kabila v roce 1998 nařídil odchod všech sil z Ugandy a Rwandy, aby nepůsobil jako jejich loutka, vedlo to k velké východoafrické válce, do níž se na Kabilově straně zapojila Angola, Čad, Libye, Namibie i Zimbabwe.
Válka, která si podle nejstřízlivějších odhadů vyžádala milion až dva miliony obětí, oficiálně skončila v roce 2003, boje na východě Konga ale dál pokračují.
V roce 2012 bojovníci ze skupiny M23 pronikli do Gomy. Tehdy utekl milion lidí.