Co víme o nové variantě koronaviru B 1.1.529

Varianta byla poprvé zachycena 11. listopadu v Botswaně. V Jihoafrické republice se objevila o tři dny později a od té doby se tam i v okolních zemích šíří exponenciální řadou. Rychle tak vytlačuje ostatní mutace. Podle posledních informací už se varianta ný (zatím nejde o oficiální název) v původním jihoafrickém ohnisku vyskytuje v 90 % nově zachycených případů. Nakažení novou variantou byli zachyceni i v Evropě, Asii a na Blízkém východě.

„To, co předvádí nová varianta B 1.1.529 v JAR, nevypadá pro svět vůbec dobře. Rychlost, s jakou nastoupila, výrazně předčila i deltu,“ napsal na Twitteru český epidemiolog Rastislav Maďar a přidal graf. Ten ukazuje, že je nová varianta agresivnější a dominantnější.

Vzhledem k pozorovanému šíření se zdá, že omezení cestování z jihu Afriky, které zavedlo i Česko, může novou variantu zbrzdit, nikoliv však zastavit. Případ zavlečení už zaznamenali i Belgii, Hongkongu a v Izraeli.

Zjistit, jak si nová varianta poradí s očkováním, bude chvíli trvat, protože obyvatelé regionu jižní Afriky jsou ve srovnání s Evropou nebo Amerikou daleko méně proočkováni.

Zatímco v Česku je plně naočkováno přes 65 % populace, což je evropský podprůměr, v Jihoafrické republice vakcína chrání jen 23,8 % obyvatel. V Botswaně je naočkováno 20 % populace a v dalších okolních zemích je to ještě méně. Koronavirus to tak v Africe má snazší.

České ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav (SZÚ) jsou napojeny na systém včasného varování, který zaručuje, že když se nová varianta objeví v některé z evropských zemí, Česko se to dozví prakticky ihned.

SZÚ zatím ujistil, že laboratoře v Česku novou variantu koronaviru nezaznamenaly.

V mezinárodních databázích je zaznamenáno 66 případů, z nich 58 zachycených v JAR, šest v Botswaně, dva v Hongkongu a nově také v Belgii, uvedla ČTK. Nakažená pacientka v Belgii je prvním potvrzeným případem v Evropě.

Zbývá zjistit, zda dokáže ný vyzrát na očkování a zda způsobuje těžší průběh covidu.

„Vakcíny budou proti nové variantě takřka jistě méně efektivní. To jsou špatné zprávy, ale neznamená to, že nadešel soudný den,“ mírnil v rozhovoru pro britskou stanici BBC obavy strukturální biolog James Naismith z Oxfordské univerzity.

Navíc – očkování by už brzy nemělo být jedinou skutečně účinnou zbraní medicíny v boji s koronavirem. Do nemocnic by se měla v dohledné době – snad na začátku nového roku – dostat nová antivirotika. Na jejich účinnost by mutace neměly mít vliv, domnívá se Naismith.

Podle virologa Toma Peacocka z Královské univerzity v Londýně vzbuzuje botswanská varianta obavy vzhledem k tomu, že má 32 mutací na spike proteinech.

Spike protein si lze představit jako onen charakteristický hrot či háček, kterým se virus přichytí na buňku, zmocní se jí a přinutí ji chovat se podle jeho pravidel. Zároveň ho však prozradí jako vetřelce a vyvolává reakci imunitního systému. V případě příhodných mutací spike proteinů se ale může odezva imunitního systému zpomalit nebo zkomplikovat.

„Neuvěřitelně vysoký počet spike mutací naznačuje, že máme pádný důvod k obavám. Předpokládáme, že (viru) umožní uniknout před většinou známých monoklonálních protilátek,“ napsal Peacock na Twitteru.

Na posuzování závažnosti průběhu onemocnění, které ný vyvolává, je zatím příliš brzy.

Profesor Francois Balloux z Genetického institutu University College v Londýně vyslovil domněnku, že se mohla nová varianta vyvinout v těle HIV pozitivního člověka, kde měla vzhledem k jeho oslabenému imunitnímu systému příhodné a specifické podmínky.

„Mutace téhle varianty jsou v neobvyklém uspořádání a zjevně k nim došlo během jediného kroku, což napovídá, že k nim došlo během chronické infekce člověka s poškozenou imunitou, možná u neléčeného pacienta s nemocí AIDS,“ cituje Ballouxe deník The Independent.