Článek
Čína chce takto řešit vysokou nezaměstnanost ve skupině lidí od 16 do 24 let, která podle červnových oficiálních údajů dosahuje v městských oblastech 21,3 procenta. Situace se ještě zhorší, protože v létě končí školu přes 11,5 milionu studentů.
Vysoká nezaměstnanost mladých lidí souvisí s pomalým oživováním čínské ekonomiky po pandemii covidu. Ekonomika rostla v druhém čtvrtletí meziročně o 6,3 %, což je méně, než se čekalo. „Trh práce byl vážně narušen, zejména pro mladé lidi,“ uvedl pro list The Guardian ekonom George Magnus spolupracující s londýnskou univerzitou Soas.
Důsledek zpřísnění restrikcí
Dalším důvodem jsou regulační zásahy vlády proti odvětvím, která tradičně zaměstnávala mladé lidi. V roce 2021 byla zpřísněna pravidla pro soukromé doučování. Nyní je zakázáno doučování základních předmětů s cílem dosáhnout zisku. Během několika měsíců musela největší soukromá vzdělávací společnost New Oriental propustit 60 000 zaměstnanců. Ztratila 90 procent své hodnoty. Stejně dopadly i další podobné společnosti, sektor soukromého doučování přitom původně zaměstnával deset milionů lidí.
Čínská ekonomika v problémech. A není jich málo
Regulace dopadly i na realitní trh, kde vláda zasáhla, protože se přehříval a velké developerské společnosti včetně Evergrande padaly nebo byly na hranici bankrotu. Postižen omezeními je i technologický sektor.
Ministerstvo školství doufá, že letos nastoupí 52 300 lidí do programu, který vysílá učitele do oblastí se „zvláštními obtížemi“. Označuje tak lokality, které sužuje chudoba. Práce v těchto oblastech je však složitá i pro nejschopnější pedagogy. Studie zveřejněná loni ukázala, že venkovští učitelé v Kuang-si nebo Jün-nanu či Čung-čchingu museli pracovat průměrně přes 50 hodin týdně. Ti, co na venkově zůstávají, často postrádají odborné schopnosti.
Zaskočení studenti na venkov nechtějí
Čínští studenti ale nejsou těmito plány nijak nadšeni. Pětadvacetiletá Candice Čang, která promovala v prosinci a po několika měsících získala práci učitelky v Kun-mingu, řekla otevřeně listu The Guardian: „Jako mnoho mladých lidí, nechci dělat na venkově. Velkým problémem je špatná doprava.“ Dodala, že práce ve městě poskytuje vyšší sociální status a je lépe placena. „Tato generace si prošla velmi tvrdou výukou, a tak, když zvažujeme, jestli pracovat ve městech, nebo na vesnicích, upřednostňujeme uvolněnější pracovní prostředí.“
Vedení kritizuje čínskou generaci Z, že je příliš zpovykaná. V březnu komunistický svaz mládeže vyzval mladé lidi, aby „si vyhrnuli rukávy a šli pracovat na farmy“. Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval mládež, aby si „pro budování lepší Číny kousla do hořkého“, čímž je myšleno utahování opasků.
Starším lidem tato rétorika připomíná doby kulturní revoluce, kdy byla městská mládež poslána na venkov, aby pracovala po boku rolníků. „V kolektivní paměti Si Ťin-pchinga a lidí okolo něj bylo sia siang (tradiční termín pro vyslání na venkov) velmi formativní životní zkušeností,“ uvedl profesor čínské historie na Oxfordské univerzitě Rana Mitter.
Čínská hospodářská pomoc Rusku roste, Moskvě umožňuje pokračovat ve válce
