Hlavní obsah

Čínský prezident pohrozil vojenským útokem na Tchaj-wan

Peking/Tchaj-pej

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu podle agentury Reuters zopakoval, že Tchaj-wan je součástí Číny. Lidé na obou stranách Tchajwanského průlivu by podle něj měli usilovat o „opětovné sjednocení”. Čínský prezident podle agentury AFP současně varoval, že se Čína nezaváže nepoužít sílu proti snahám o nezávislost Tchaj-wanu.

Foto: Jason Lee, Reuters

Čínský prezident Si Ťin-pching

Článek

Peking si podle něj vyhrazuje právo podniknout všechna potřebná opatření vůči „vnějším silám”, stavějícím se proti mírovému sjednocení, a proti separatistickým krokům.

„Nezávislost Tchaj-wanu může vést jen do slepé uličky,” varoval Si. „Čína musí být sjednocena a stane se tak,” dodal.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949, kdy skončila občanská válka v Číně, de facto nezávisle, má vlastní vládu i armádu. Politické zřízení je demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

Si Tchaj-wanu hrozil v projevu předneseném u příležitosti 40. výročí klíčového prohlášení, které vedlo k oteplení vztahů mezi Čínou a Tchaj-wanem.

I přes zlepšení vztahů mezi ostrovem a pevninskou Čínou v uplynulých 40 letech, Peking pokračuje ve vyhrožování, že použije sílu k nastolení své svrchovanosti, pokud Tchaj-wan formálně vyhlásí nezávislost.

Tchaj-wanu musí zůstat samospráva

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v reakci na Siův projev vyzvala Čínu, aby se snažila pochopit myšlení a potřeby tchajwanského lidu, a řekla, že ostrov nepřijme princip "jedna země, dva systémy". Tuto politickou strategii formuloval počátkem 80. let zesnulý čínský vůdce Teng Siao-pching pro sjednocení Číny, v jejímž rámci by jisté regiony jako Hongkong, Macao či Tchaj-wan měly vysokou míru autonomie. V případě Hongkongu a Macaa již Peking tuto politiku uplatňuje.

O den dříve tchajwanská prezidentka v novoročním projevu prohlásila, že Čína musí využít mírových prostředků ve vztahu s Tchaj-wanem a respektovat jeho demokratické hodnoty. Zdůraznila také, že výsledky nedávných místních voleb, ve kterých utrpěla porážku její vládní Demokratická pokroková strana (DPP) odmítající sbližování s pevninskou Čínou, rozhodně neznamenají, že by se tchajwanské veřejné mínění přiklánělo k tomu, „abychom se vzdali naší samosprávy”. Čínské zasahování do politického a společenského vývoje ostrova je pro Tchaj-wan v tomto okamžiku „tou největší výzvou”, řekla Cchaj Jing-wen.

Vztahy Tchaj-wanu s Čínou se za vlády Cchaj Jing-wen zhoršily a Peking v poslední době stupňuje tlak na ostrov. Čína pořádá zastrašující vojenská cvičení a snaží se o politickou izolaci Tchaj-wanu tím, že ekonomickými pobídkami odlákává jeho poslední diplomatické partnery.

Související témata:

Výběr článků

Načítám